Podobá se, že v XV. století již vyhynuly u nás směšné tyto obřady v kostelícli vlivem obnovovaných zapovědí církevních. Aspoň v pramenech XV. století není, pokud jsme četli, o nich ani potuchy. Nevymizelo však přestrojování koledníků v maškary, obdobné vánočním maškarám, rozšířeným všude po Evropě. Roku 1586 touží trpce děkan v Poličce Adam Kouřimský na kolední maškary. V úterý po sv. Tomáši před vánočními svátky podává městské radě žalobu, že kalafaktor s mendiky, se žáky „na štědrý den do barev ďábelských se strojíce, černíce a šaty na rub obláčejíce, ne jinače než jako čerti, na ohavu každému dobrému a nejvíc na potupu Pána Boha všemohoucího po městě běhají, rozličné nezpůsoby provádí, ? čemu přijdou, kradou a mocí berou prodavačkám a potom ještě po domech holdují." Prosí tedy děkan snažně, aby konšelé „jakožto přední z lidu o to mezi sebou se snesli, a to v barvách potvorných po městě a domech běhání a holdování složili a summou podle úřadu zapověděli pod skutečným . a přísným trestáním." 87)

Ale ještě roku 1725 kára Veselý velmi důtklivě, hříšné přestrojování koledníkův o vánocích. Tedy ani v XVIII. století nebyl ještě starodávný obyčej vykořeněn. Veselý připletl do kázání zmínku o ptáčnících a pokračuje: „Jací jsou to medle ptáčníkové, kteří na mnohých místech na štědrý den v cizím peří po městech lítávají? lííci chci: Jací jsou to medle lidé, kteří na tak svatý, na tak milostivý den před narozením Páně do maškary se strojívají a v masopustním jnumraji po domích běhají a za to od křesťanů peníze dostávají?"88)

87 Kar. Adámek, Časopis Musea Král. Č., 1882, str. 87 — 88.

88) Kázání, vyd. 1725, II str. 333.