str. 364
nebo bylo zvíře u-praveno tak, že ke hlavě připojena plachta, pod niž šli tovaryši, a na zvířeti takto vystrojeném seděla maska, jako jezdec sedává na klibně a na německém bě-louši. Obrázek tento poučuje, že posavadní přestrojování lidovým podáním po věky se udržuje v stejné podobě.
Čís. 4 Masopustní tance řezníků v Norimberce podle rukopisu dvorní knihovny mnichovské.
Shrnujeme v konečný výsledek svědectví uvozovaných dokladu. Není pochyby — uvážíme-li, co shodné doklady tyto napovídají — že směle vymyšlené dohady, jakoby v obchůzkách s koněm tkvěl původ kultu Wodanova, rozplývá se v nivec, posvítíme-li prostě ostrým světlem stanoviska srovnávacího na vybájené mlhoviny, jimiž pokusila se obestříti báječnou bytost "Wodanovu fantasie. Jak ukázal podrobnými studiemi 67) proslulý badatel Veselovskij (srv. pozn. 37. na str. 358.) vedle všech jiných prací slovanských 68) i cizích, 69) přidružily se v církvi křesťanské ? vánočním hodům na památku narození Kristova staré pověry a obyčeje, přežitek pohanské slavnosti slunce, ohně. Vánoční obyčeje a pověry lidu evropského jsou směsice pra-
67) Studiem lidového podání o vánocích obírá se právě Prof. Dr. Brückner v Berlíně. Srv. Zeitschrift des Vereines für Volkskunde, 1892, II. str. 96.
68) ?. ?. ???????, ? ??????????? ??????? ?-????????? ???????? ? ???4??, ?????? 1865, ????????????? ??????, str. 15; týž, Ko-????? ? ???????? (?????????? ???????????? ? ???????? ????????? ?/?????, II), Varšava, 1887, 2. stať, str. 33; ???????, ?????????? ???????????, ????, 1890, str. 130; u näs Dr. H. Máchal, Nákres slovanského bájesloví, 1891, str. 189.
69) Srv. Claude Ruggieri, Précis historique sur les fétes, les speetacles et les réjouissances publiques, Paris, 1830, str. 61 a d.; W. Sandys, Christmas, its history, festivities, London, 1860, úvodní stát; E. Gachet, Eecherches sur les noms das mois et les grandes fétes chrétiennes, Bruxelles, 1865, str. 48 ; Ar. V i g ? i é. Noel, Etudě sur les origines de cette féte chrétienne, Nímes, 1870; Ger. ? ? ? ? ? ? d ?, Feste, giuochi et spe-ttacoli, Genová, 1874, str. 136 a d.; ?. ?. ? b e r 1 e, Überreste german. Heidentimms, oder die Wochentage, Monate und christlichen Feste etymologisch, mythologisch, symbülisch und historisch erklärt, Baden-Baden, 1883, str. 65 a d. Proti tomu srv. G. Wunderlich, Das christliche Kirchenjahr, Geschichte der Sonn- und Festtage desselben, der Festgebräuche und ihre Bedeutung, Langensalza, 3. vyd., 1884, str. 14, 15 a j. v.
|
