Drábovny v okolí turnovském.

Článkem dra. Píše o drábských světničkách na Mužském, uveřejněném v Pam. arch., pozornost moje obrácena k místům jiným v okolí turnovském, obdobně přezvaným. Jsou to t. zv. drábské skály či Drábovny, počtem tři, jedna ve skalí nad Jizerou mezi všemi Boskem a Voděrady, druhá na Kozákově, třetí ve skalách u Rovenska, na ten čas mně neznámá. První dvě prozkoumal jsem letos s několika kollegy ; skrovné výsledky zde podávám, úvahy a vysvětlení ponechávaje archaeologům z povolání.

Sleo?ujeme-li mapu gener. štábu, pozorujeme nad oklikou Jizery, na pravém břehu řeky rozervanou skupinu skal. Je to vlastně úzký hřeben, činící předěl mezi obvodím Jizery a potoka Vazoveckého; táhne se obloukem od Bořku ku Fridštejnu, příkře, vysoko nad vodou. Na stranu od řeky hřbet rozbíhá se v četné rozsochy. Uprostřed oblouku vidíme výběžek k západu, tvaru vidlice, na menším hrotu je Drábovna.

Drábovnou na mapě zván jest celý ten shluk skal; ve skutečnosti lid značí jménem tím pouze zmíněnou ostrohu a nejvlastněji světničku tam se nalézající.

Jdeme-li po hřbetě horem, odbočíme na nejvyšším stezníku na levo do mlád pěšinou sotva znatelnou, kráčíme po vrchu ostrohy, až slezeme úžlabím mezi dvěma balvany na malé prohbí, 10 kroků zšíří, 30 kroků zdélí, jež odděluje jako hradský příkop konec útesu. Až sem neviděti nikde stopy díla lidského. S prohbí dolů vedou pěšiny po obou stranách. Poslední výběžky tyto tvoří z dola stěnu jednolitou, boků divoce rozjízvených a prorvaných. Horní plochu rozsedliny dělí na čtvero skalisek.

Sedlo zavírá strmá stěna, vysoká asi 6 m. Na pravé straně vytesáno jest pět vysokých schůdků, vedoucích na krátkou vzhůru jdoucí stezku, v boku skály sekanou, širokou sotva 40 cm. Na konci jejím vejdeme ve dveřní otvor, u výši 2 m. nad sedlem. Dvéře jsou do čtyrhranu vytesané, nahoře již prolomené, ve světlosti průměrně 80 cm. široké. Na levé vnitřní stěně vchodu lze spatřiti tři okrouhlé jamky, v jedné vodorovné čáře, snad po trámcích zavírajících průchod. Podobný malý, pravoúhlý výklenek vyhlouben je na pravé stěně, vně vchodu.

Jsme v šíji, částečně tesané, částečně přirozené, šikmo nahoru vedoucí a súžující se. Při horním konci je několik přirozených schůdků. Nad touto šíjí prostora rozšiřuje se v místnost, v níž ne těžko roz-