Předchozí 0061 Následující
str. 332

Zasláno.

Ve své obšírné zprávě o národopisné výstavě na Vsetíně, uveřejněné v zářijových a říjnových číslech letošní „Zlaté Prahy", pan dr. Em. Kovář dotýká se z ničeho nic způsobem nešetrným mé Dialektologie moravské. Příležitost vzal si k tomu z vystavené tam mapy dialektologické, znázorňující rozdělení moravských nářečí dle mé Dialektologie. Zmiňuje se jen tak mimochodem o této mapě, rozepisuje se takto o mé Dialektologii: „Znalci valašských nářečí upozorňovali mne, že leckde není přesná. Věřím jim ovšem v této příčině více nežli Bartošovi. Ve vědě nikdo nikdy neřekl poslední slovo. Na této mapě nejlépe se poznají vady v jednotlivostech, kterých ovšem nelze se vystříhati. Ať nyní se opravuje práce Bartošova a ať se pracuje dále. Svornou prací dala by se poříditi brzy úplná dialektologie moravských nářečí vůbec."

Bylo mi velice podivno, jací a kteří by to asi znalci moravských nářečí na Vsetíně byli, jimž pan Kovář více věří, nežli mně ? Vyrostl jsem v kraji slovensko-valašském, znám velikou část popisovaných v dialektologii nářečí od malička; sbíraje pak látku dialektologickou proputoval jsem několikráte celé Valašsko dědinu od dědiny a čerpal své doklady všude z úst lidu samého. Pozorovacího smyslu k tomu potřebného přece též trochu mám i jaké také vědomosti theóretické. Co tedy přimělo pana Kováře k tomu, že mým výzkumům nedůvěřuje a přednost dává oněm znalcům na Vsetíně? Rozumí se samo sebou, že jsem byl velmi žádostiv znalce tyto poznati a od nich samých uslyšeti ony výtky mé dialektologii činěné. Psal jsem na Vsetín a dostal za odpověď, že tam s panem doktorem o té věci nikdo ani nemluvil. K čemu se tedy pan Kovář skrývá za jakési nastrkované znalce a nejmenuje sám těch vad, jež „v jednotlivostech na mapě poznal?" A jak jest vůbec možná poznati na mapě, jiným shotovené, vady v jednotlivostech mé dialektologie?

Než mně tu nejde o tyto vady v jednotlivostech, kterých se ovšem, jak pan doktor sám velmi laskavě uznává, vystříhati nelze, mně nemůže býti lhostejná ta sumární nedůvěra, kterou beze všech důvodů vyslovil celé mé sběratelské a badatelské činnosti. Ovšem nedostává se mi toho geniálního bystrozraku, toho pronikavého a neomylného soudu, kterým p. Kovář vším právem se může honositi, an pobyv všeho všudy pět dní na Valaších, a to hlavně ve společnosti městské, tak důkladně poznal valašský kraj a lid, že vypisuje mezi jiným na str. 547 do nejjemnějších rysů povahu moravských Valachův a zkoumá jejich srdce i ledví, jakoby sám mezi nimi vyrostl. Já pra-cuju jen pomalu a namáhavě, zcela po starém způsobu; přes to však myslím, že by trochu skromnosti některým našim mladým pánům učencům neškodilo.

V Brně, dne 1. listopadu 1892.    F. Bartoš.

Předchozí   Následující