str. 331
Na str. 114 činí se tam zmínka o starobylém kříži ve vsi H v o z d n é. Na otázku, co se o tom kříži ví, dala p. Peckoví jedna stařena následující odpověď: „Tof tu byli pan dochtor ze Zlína a ti pravili, že na tomto místě kázali sv. Cyril a Methúd." Po té p. Peck: „A vy jste o tom prv nevěděli?" „Ba nevěděli," odpověděla stařena, „enom sme slýchali, že tudy šel kdysi v noci fryštacký panáček s Pánem Bohem na Březovú, a strážní na Lukově, uviďa světlo, vystřelili z kuše a milého panáčka zabili. Oni myslili, že to idů zbojníci. A tož potom pochovali panáčka a na hrob mu postavili tento kříž."
N.
* ? dějinám cechovnictví v Čechách podal pěkný příspěvek prof. Jos. Štěpánek v Almanachu na počest 80letých narozenin Rybičkových uspořádaném od B. V. Konečného (ve Skutči, 1892) na základě archivních pramenu ve Skutči. Kulturně-historicky zajímavé jsou tamtéž příspěvky od K. Zástěry „Něco o skutečském obuvnictví" a článek „Z okolí skutečského", kdež jsou podány zprávy o „pazderce". Srv. otázku Fr. J. Mančala v Českém Lidu I, str. 220. ..
* Drobnosti z Bošáckej doliny zní název zajímavé studie, kterou v 11. sešitu Slovenských P o h ?? d ú otiskuje vážený spolupracovník Česk. Lidu senior J o s. L. Holuby. Vypravuje tu zkazky a zkušenosti, jichž nabral mezi lidem na svých potulkách. Jsou to pověsti o vodníkovi (vodném muži), o strašidlech, o rostlinstvu. —¦ Holuby napsal již řadu studií o dolině Bošácké. Přimlouvali bychom se, aby studie, roztroušené po časopisech, sebral a vydal o sobě v knize zvláštní. Jsou to pěkné příspěvky ke studiu lidu slovenského a zasluhují větší pozornosti, než jaké se jim dostane po časopisech. Mile dojímá při nich srdečný sloh, jakým spisovatel o lidu slovenském hovoří. — V témž sešitě čteme pozoruhodný příspěvek kulturně-historický od P. Křižka
0 Martinu Derrovi, charakteristický pro dějiny soudnictví na zač. věku XVII.
Zbt.
* Nový kancionál slovenský s lidovou knihomalbou. (Srv. Český Lid II, str. 103.) Majitel oznámeného kancionálu senického, p. farář J. Močko, svolil laskavě, aby kresby z kancionálu toho byly vyobrazeny v Českém Lidu.
* Těm, kdož se obírají studiem iidovědy slovanské, zavděčil se E. A. Volter knížkou, právě vydanou «??????????????? Maiepiaabi ??? ??????? ??. ?. ????????, ?.-??????????, 1892. V nové knížce Volter sestavil vedle jiného podrobný seznam veškerých Potebnjových spisů i statí roztroušených po různých publikacích, jejž s radostí uvítají jazykozpytci, literární historikové
1 badatelé v oboru Iidovědy. U jednotlivých studií zevrubně podán je obsah. Pilný spisovatel, jehož jméno čtenářové Českého Lidu již znají z I. ročníku, str. 91 (kdež referováno o jeho knize o etnografii lotyšské), podává v nové, pečlivě sestavené práci zejména mimoruským badatelům vítané poučení o tom, kde co psal Potebnja o rozmanitých stránkách Iidovědy ruské se stanoviska přirovnávacího.
Zbt.
* Dodatek ke článku o jízdě „králů". Laskavostí p. J o s. Zítka, bohoslovce v Praze, byl jsem upozorněn, že v české seminářské knihovně chován je „List poučný a zábavný" pod názvem „Viola" z r. 1856, psaný od tehdejších bohoslovců, kdež na str. 343—347 píše T. V. N o v á ? ? „Stětí krále'". Popis shoduje se s článkem, otištěným ve vydání od Slavie (viz č. Lid II., str. 116 pozn.). V příštím sešité podáme doplňkem z tohoto popisu některé ukázky. Z.
* Dotiskujíce toto číslo, čteme zprávu o smrti kulturního historika německého F v. Hellwalda. Zemřel 1. listopadu t. r. O činnosti jeho zmíníme se obšírněji.
