se širokou pentlí. Druhdy nosily svobodné Vsacanky korduiky holandské (světlo -červené) a bledomodré. Dle toho se pak jako při vdaných i fértúšek řídil. Střívě bývaly takú soukenné (holandské) jsouce lemovány „skládankou" pentliček zelených.*)

Na venkově byly a jsou posud většinou střevíce červené (hol.) o jednoduchém zeleném lemování a s jazykem („lypačem") nahoře.

Figurína mužská představuje mladíka rodu orszáckého z Nového Hrozenkova, jehož úbor neliší se nijak co do střihu a úpravy oděvu od jiných Valachův, ale ovšem vzácnější látkou (soukennou). Figurína má místo soukenné župice a bruncleku látku sametovou a třepení i knoflíky jako ze stříbra. Věru ani hrabě by se za takový oblek styděti nemusil. **)

Na stěně jsou úbory Karlovjana a Hošťalovjana. Karlovjan má košili na límci červeně vyšitou, na prsou „kotulu" čili „spinku", brunetek jednoduchý, červený, gatě modravé a župici zelenou s červeným do polovice výložků páskem. Klobouk je černý, V3'soký, s černou širokou pentlí. Pás úzký a dlouhý a za ním obušek se sekerkou žlutou ornamentovanou. Na nohou jsou k r p c e. Krpec sestává ze dvou částí. Napřed se obuje na nohu k o p ý t c e, krátká huněná to punčocha. Na kopýtce přišnéruje se pak krpec kožený z jednoho kusu kůže vykrojený. Hošťalovjan má zase límec u kosila modře vyšitý, na prsou „kotuíu", brunclek modravý, takovétéž gatě a župici „burou" (hnědou), výložky z polovice červené. Širák je nízký a za pasem žlutý čagan. Na nohou jsou k r p c e. (Dokončení.)

* Anthropologie na universitách. Anthropologia a předhistorická ar-chaeologie dlouho byla oborem nesamostatným, kterým se obírali různí badatelé vedle svého speciálního zaměstnání. Poslední dobou však tak vzrostla rozsahem i obsahem svého zkoumání, že stala se vědou samostatnou a vymohla si přístup i na vysoké školy. Nemluvíce o Francii, kde již od mnoha let domohla se všestranného uznání (v Paříži, Montpellieru, Toulousů, Lyoně) také v Německu a jinde dochází se poslední léta k zastupování stolic anthropologických na universitách. První stolice zřízena byla r. 1886 v Mnichové (prof. J. Ranke , druhá v Lipsku (B. Schmidt), třetí v Marburgu (von den Steinfin). V B e r 1 í n ějest dosud jen docsnt (F. v. Luschan). V Itálii jest stolic více (v B o 1 o g n i, v K í m é), po jedné je, pokud nám známo, v Rusku (v Moskvě), Belgii (v Brusselu), Portugalsku (v Coimbře). docentura povolena v C urychu ve Švýcarsku. Na letošním sjezdu německé anthropo-logické společnosti v Ulmu berlínský prof. dr. Waldeyer vřele se přimlouval za zřízení stolic a laboratoří na všech universitách německých a podobný návrh učinil nedávno ve zvláštní brožurce filadelfský prof. D. Brinton vládě severoamerické. Přednáší se tam však již v Philadelphii (prof. D. Brinton), ve Worcesteru (doc. Fr. Boas), v Chicagu (prof. Fred. Starr) a ve Washingtone (v Institutu Smithově). I u nás v Rakousku se staly konečně podobné kroky, první na české universitě v Praze. Nyní nás dochází zpráva, že i na v í d e ň s k é universitě habilitoval li pro a n t h r o p o 1 o g i i známýarchaeolog dr. M. Hocrnes.

* K otázce tak zv. cyrillo-methodějských křížů. Po vytištění pěkného článku p. Šolty, uveřejněného v tomto čísle Českého Lidu, nalezli jsme nový doklad k jeho výkladu v popise okr. hejtmanství holešovského od E. Pecka.