lehne. Na kútnici je dožínkový věnec, který až na štědrý den se rozdá statku (dobytku), aby se mu po celý rok dařilo. Na stole je postaven svatební koláč svatbou polanskou jizbě věnovaný. Koláč je všecek rozličnými okrasami z papíru, jemného pečiva, cukrovím a j. přeplněn.*) Jindy bývá obyčejně na stole chléb, který gazděna každému příchozímu k ukrojení nabízí. Naď stolem visí malovaná a pozlacená holubička a nad ní několik vajíček. Vedle lištvy, blíže štola, jsou pověšeny obrazy svatých a světic, malované na skle nebo na zrcadle a okrášlené vyrytými květy.

Stůl je nejcennějším předmětem valašské chalupy, místem skoro posvátným, neboť na něm požívají „boží dary", u štola zasedává i host zavítavší do chalupy, všechny vůbec důležité pro rodinu věci se při něm vyjednávají. Prodá-li se chalupa, zůstává novému majetníku i stůl i židle.

Blíže stolu, v koutě v levo, je ložnice (lůžko), vystlaná peřinami s modrými a květovanými cíchami. Nad ložnicí v nohách visí od stropu kole b a č z plachty trávnice,- jejíž tráčky jsou ke stropu, k trámu přivázány, aby matka buď v noci, probouzí-li se „chásně", pokolébati mohla, nebo když za dne vedle postele na íavě. přede, aby je ukonejšila.

V právo od vchodu je topen i, zabírajíc asi čtvrtinu jizby a skládajíc se z p e c i, pécky a ohniště- Vše je vyzděno kamenem. Z peci vyčnívá široký, prknový komín, jehož otvor („sopuch") nad celosti visí a dým jak z peci tak z ohniště odvádí. Komín proniká tlem (stropem) na h ůru (půdu), jsa tam spleten toliko haluzím a zamazán slínem Uvnitř komína je záklopka, spojená s izbou provázkem, aby se uzavře! dymník, by, až vyhasne plamen, teplo z izby neucházelo. Pécka je schodek vedoucí na pec. Na peci prodlí nadějná mládež valašská téměř polovici svého mladého věku. Kde mají stařičká, tož je pec obyčejně jeho ložem. Na ohništi všechna jídla se vaří a upravují ; je-li třeba v peci větší množství pokrmů ve velikých hrncích („mandaskách") vařiti, pošupují se do ní hrnce oblapačkami, vidlicemi to s kolečky. Po boku peci je zasazen „katnnovec", baňatá to železná nádoba na vodu. Kamna kachlová s kamnovcom ve valašských jizbách jsou teprve od novějších dob. Vedle peci je lavička, pod lavičkou zamřížovaná prostora, v níž drůbež mladá nějaký čas se chová. Ů lavičky je dřevěná stoupa na tlučení krup. Nad pecí je bidlo, na němž visí části oděvu; na peci, na stěně z kraje visí pantok. U peci jsou hodiny se skříní na závaží a pak dřevěný stojan, na němž upevněny jsou 2 železné zuby, dvoje vedle sebe (jedny, hlavní, mají podobu kleští), do nichž zastrčí se světidlíi (dračky, louče), tak že jedno svítí v právo, druhé v levo. V rohu naproti topení stojí police na kuchyňské náčiní.

Pod stropem (tlem) jsou dvě bidélka od sebe poněkud připevněna, na nichž mají hospodáři objemnější knihy: bible,, kroniky, kancionály a j. Podlaha je upěchovaná hlína, zem Ale nesmíme zapomenouti, kterak valašská matka se stará, aby její c h á s n ě (chlapec i děvče) naučilo se samo choditi. K tomu účelu vpraví se dlouhé bidlo do dřevěných kroužků na tramě stropovém a na zemi připevněných; ve výši asi 50 cm. od země je do bidla kolmo zasazeno prkénko s obloukem dřevěným. Dá-li se do oblouku děcko, nemůže upadnouti, poněvadž oblouk zasahuje pod paždí. Jeho přirozená pohyblivost a nepostojnost nutká je stále do kruhu s bidlem se otáčeti. Přístroj ten sluje t o č i d l o.

Na trámě je 12 kruhů s křížem uvnitř. Jet to pranostika gazdova-Od sv. Lucie až do štědrého dne je 12 dní. Tu hospodář každého z těch dní

načrtne křídou na trám (nebo na dvéře) jizby své kroužek a do něho křížek.

Pak pozoruje počasí každé čtvrti dne: m ú t n á (pochmurná) čtvrt dne se v. kroužku začárá (dle jakosti mraků); čtvrt bez mraků zůstane čistou. Den, kdy na př. od půlnoci byl by úplně jasný, odpoledne však až do 6 hodin večer