stavili se v počtu nevalném. Všech účastníků bylo přes 200. A tím byl celý význam sjezdu vnější i vnitřní vědecký velmi oslaben. Neboť nepřítomností členův odpadla přirozeně i řada přednášek a výkladů, a co hlavně, debatta omezovala se jen na několik málo lidí. Bylo mrtvo a ticho na kongresu, srovnáme-li to s oněmi dobami, kdy Broca a jiní dávali svými výklady podněty k hlučným a nejvýše zajímavým sporům a debattám. Ale tím ovšem z valné části zmizel pravý úíel sjezdu. K čemu potřebí sjíždět se z dalekých končin, když není vzájemné čilé výměny myšlének, když mohu si jednoduše přečísti referát ve vydané knize?

První hosti z ciziny přijeli 30. července (dle kalendáře ruského). Večer dne 31. července byla soukromá schůze účastníků sjezdu v Slo vanském Bazaru, jíž předsedal kníže V. M. Golicyn, vřelými slovy přivítav do Moskvy účastníky cizí i domácí, a v. níž zvoleni byli kandidáti na místa místopředsedů a jiných čestných funkcí sjezdových.

Sjezd sám otevřen byl v sobotu dne 1. srpna odpoledne v staré aule moskevské university za přítomností velikého knížete Sergeje Alexandroviče a jeho choti Elisa-vety Feodorovny a mnohých hodnostářů státních i městských, francouzským proslovem knížete Golicyna, po němž přivítal členy jeho ještě moskevský městský náčelník N. A. Alexějev a rektor university N. P. Bogolěpov. Po čtení seznamu členů a pravidel sjezdových pronesl R. Virchow zahajovací přednášku o některých vědeckých problémech mezinárodních sjezdů pro prae-historickou archaeologii a anthropologii. Ukázal, že z řady otázek, které během časů byly na programu těchto sjezdů, jsou už mnohé rozřešeny, jiné ještě ne, jako otázka o třetihorním člověku, o vývoji člověka z tvarů nižších, o pojmu nízkosti některých plemen atd. Zde jest tedy ještě celá řada úkolů pro methodické bádání.*) Po Virchowi přednášel baron de Loě o bronzovém věku a první době železné v Belgii. Na konec přečetl prof. Kollmann svůj referát o kranionietrii.

V prvé schůzi (dne 2. srpna) předsedal R. Virchow, místopředt šedou zvolen byl akademik Schmidt. Přednášel baron J. de Baye o skulputuře doby kamenné ve Francii hlavně na základe nálezů v jeskyních petit-morinských a v dolmenech francouzských, a A. A. Tichomírov o stopách předhistorického člověka doby čtvrtohorní v Rusku; dle něho jsou v Rusku stopy existence člověka teprve z druhé poloviny diluvia.