Předchozí 0031 Následující
str. 206

po Kr. — Co se technické stránky týče, jeví se zde veškeré přednosti proslaveného ústavu gothského. Mapy ve formátu velkého atlasu Stielofa (každá i jednotlivě na prodej), mědirytinou s použitím množství barev provedené stojí na výši umění kartografického. Jako zvláštní přednost vytýkáme, že zde poprvé podán a důsledně proveden souhlasný kolorit. ? celému dílu přidán úplný seznam jmen s praktickým, dnes všeobecně užívaným označením dle zon a colon ? rychlému jich vyhledání. Přidaný text, ač co do rozsahu skromný, podává přece důležitá vysvětlení. Opakujeme ještě jednou, že při známém stavu vědy národopisné nelze ani toto dílo pokládati za dílo naprosto-dokonalé, že tu však podána práce základní, jež dlouho bude nevyhnutelnou příruční knihou pro každého, kdo se obírá studiem ethnografie, ethnologie, anthropologie nebo bádáním sociologickým a zasluhuje všeobecného rozšíření.-Těmito řádky čtenářstvo „Č. Lidu" na atlas upozorňujeme.

    V. Švambera.

@NZ@Referátyo časopisech

Časopis vlasteneckého muzejního spolku olomúckého. Ročník IX. (1892). Číslo 33—36. Nákladem vlast. muz. spolku olomúckého. Právě ukončený ročník vyniká stejně bohatým obsahem jako předešlé. Redakce vedením* p. V. Houdka snažila se vyhověti všem směrům vlastivědného bádáni s úspěchem dokonalým. Nemůžeme než litovati, že nový úřad, kterého se p. V. Houdkovi dostalo, zabírá nyní jeho činnost tak, že s ukončením tohoto ročníku vidí se-nucena vzdáti se redakce jím výborné vedené. Za redaktora nového vyhlídnut byl p. Jar. Palliardi, čímž se aspoň ztráta p. Houdkova tak hluboce nepocítí. Povede zajisté časopis i dále drahou nastoupenou. Ročník skončený přináší následující důležitější články: D. S. Jurkovič. Dřevěný kostel v Huslén-kách (str. 1—4). Spisovatel jest jedním z nejlepších znatelů lidu valašského,-a jeho práce jsou proto ceny nemalé. K. Buffková. Několik slov o národní písni československé a moravské zvlášť (str. 4—8, 53 — 57, 89—93, 129—133). Velmi zajímavý článek, jpjž by měli čísti všichni, již národní hudbu slovanskou na př. písně harmonisují u nás pravidlem chybně, zcela v duchu nelidovém. Vloženo je několik skvostných písní trojhlasně harmonisovaných. Jan ? ni es. Předhistorické nálezy bořitovské (str. 8—16, 50—53, 96—97). U Bořkova našlo se několik hrobů žárových typu obřanského, několik kulturních jam a hlavně řada hrobů kosterných z doby slovanské. Kostry měly u hlavy více esovitých záušnic, nádobky na kole robené a vlnovkou okrášlené. Ti i zachované lebky měřené Drem. Niederlem byly rozhodně krátkolebé. V. Houdek. Příspěvek ? dějinám kroje lidového na Moravě (str. 19—25). Spisovatel předvádí několik obrázků krojů moravského lidu z knihy Hankeho z Harkensteina, vydané r. 1786 pod názvem „Bibliothek der Mahrschen Staatskunde", a ozdobené-12 mědirytinami krojů moravských. Jaroši. Palliardi posuzuje na str. 31 až 33, a 71—75 kriticky spis Dr. M. Kříže „Kůlna a kostelík". — Kaple Cyrilka na Velehradě (str. 41—47) se zajímavým výkladem o původu tćto starožitné kaple. M. Václavek: O čarodějné moci některých rostlin (str. 48-až 49) z Valašska. Fr. Dobiáš: Chalupy moravských Kopaničárů^ (str. 59—65). Kopanice jsou mýtiny lesní na Slovensku v pole obdělané, článek je pro-množství zajímavých detaillů důležitý. Jar. Simonides. Starověká hrnčířská pec v Kroměříži (str. 85—88). Pec pochází dle spis. z XI—XII. století. Ěed. K. J. Maska. Nález bronzů u Mankovic (str. 117—112). Našel se tu poklad věcí z doby bronzové v štěrku, jenž ukazuje, že zde vedla cesta obchodní od-


Předchozí   Následující