str. 205
jímavé jest, co praví vážený vydavatel o vzájemnosti co do písní mezi polským
dvorem šlechtickým a selskou chatou. Ještě na začátku XIX. věku popěvovala
při veselkách karmazínová šlechta na Mazovší i Podlesí tytéž obřadní písně,
.jako šlechta šaračková! Také na to klade p. Gloger důraz, že v Polsce bylo
mezi dvorem a cbatou obyčejové pojidlo tak mocné, jako u žádného jiného
národa slovanského. — Přítomná sbírka p. Glogerova skládá se z pěti oddílu.
První obsahuje písně zpívané při výročních obyčejích (novoroční, viankové,
-svatojanské, dožinjové, koledy atd.) celkem 128; druhý písně svatební počtem
-570; třetí dumy a dumki počtem 164; čtvrtý kujaváky, mazury, kolysanky,
písně pastýřské a žertovné počtem 434; pátý krakováky počtem 585. — Vítáme
co nejsrdečněji tuto novou sbírku slovanských národních písní a doporučujeme
ji vřele všem přátelům slovanské lidovědy. Edvard Jelínek.
?. ?????????????. ???????? ????????????????? ?????1????? .??? ????????, ????????? ? ?????????? ?????, ?.-??????????. Téhož '??????? ?????????? ? ??????????????? ?????, ???. ?? 1553— ?? 1391 ????, ?.-??????????, 1892. (???. ?????. ???????? ?????. ???????? ?? ???. ???. ???? XXL, I.) Spisovatel podává bibliografický přehled článku, studií a samostatných spisů o Litvě. V našem sborníku nejde nám o oddíl geografický, literárně-historický, historický, jazykozpytný, statistický a pod. Všímáme si obšírného oddílu pátého, kde spisovatel sestavil veškerou literaturu ethno-ígrafickou o Litvě a sousedních krajích polských. Materiál roztřídil na čásť všeobecnou (stati o národopise litevském vůbec), o bájesloví, o pověrách, o pohádkách, pověstech, legendách, o příslovích, o litevských národních písních, o hudbě a tanci, o domácím životě, obřadech, svátcích, hrách, zábavách, o kroji, o lidovém léčobnictví atd. Spis podává veliký výběr prací napověděných z doby staré až do doby nové. — Neméně poučný jest seznam liteyskýcb. a staropruských knih, vydaných v letech 1553 — 1891. Zbt.
Atlas der Volkerkunde. (Berghaus'Physikalischer Atlas, Abtheilung VII). 15 colorierte Karten in Kupferstich mit 49 Darstellungen. Bearbeitet von Dr. •Cr. Geríand, Professor an der Universitat in Strassburg. Gotha, Perthes, 1892. 15 M. —¦ Atlas tento jest velmi důležitá publikace národopisná. Skládá se ze dvou částí, anthropologické a ethnologické. Oné náleží praních pět map, znázorňujících některé všeobecné zjevy z fysického, psychologického i praktického života člověka, kdežto ostatních 10 map podává rozšíření národu a kmenů, zvláště význačných jich vlastností a řečí. PokuJ známe Gerlanda z předešlých jeho prací, věříme rádi, co sám v předmluvě praví, že jména národů neb popisy jejich mravu byly čerpány z pramenů původních. Kdo zná dnes rozsáhlost a různorodost literatury národopisné, pochopí obrovskou tuto práci. Co námahy asi vyžadovala jen transskripce cizích imen, jež pokud bylo možná, provedena podle Standard-Alphabetu! Každá mapa má s/ůi význam sama
0 sobě, avšak kromě toho i význam jako čásť celku, neboť jako velikou jednotu představuje si a zobrazuje Gerland lidskou kulturu. Plným právem uznává, že nepostačuje jen vědomost o okamžitém stavu, nýbrž že nutno znáti
1 vývoj historický. Náhled ten, pokud možná, \ celém díle dochází výrazu. Do kritiky jednotlivých listů nechci zde zabíhati a pokládám za praktičnější podati aspoň hlavní čásť obsahu: I. Vlasy a pleť. II. Hustota obyvatelstva na
,zemi (nyní novější mapa Umlauftova). III. Náboženství a náboženské zvyky. IV. Rozšíření nemocí. V. Šat, potrava, obydlí, zaměstnání. VI. Sídla národů okolo r. 1500 a 1880. VII. Evropa r. 1880 VIII. Asie 1880. IX. Jihovýchodní .Asie. X. Oceanie. XI. Afrika XII. Původní obyvatelstvo Ameriky. XIII. Ame-.rika r. 1880. XIV. Řeči na zemi okolo r. 1890. XV. Evropa okolo r. 100—150
