za to v severní části na tisíce, v kubánské oblasti, hlavně v Újezde maikop-ském jsou i dolmeny z prvních století po Kr. Starožitnosti kavkazské jeví mnohé vlivy řecké, ale také parthské a perské. Zlaté věci ukazují ponejvíce vlivy klassické, za to bronzy kavkazské ukazují na pilvod asijský. Nejdůležitější je známé pohřebiště kobanské pod horou Kazbekem, Pro téměř úplný nedostatek železa datuje se obyčejně do doby před r. 1000 př. Kr., od níž trvalo až do doby římské. Naproti tomu spisovatelé datují je mnohem později do doby po Kristově narození, zda správně, nelze nám rozhodnouti.

Kobanské pohřebiště vyznamenává se některými originalnými typy bronzových výrobků: závěsků koňského ústroje, sponek, hlavně záponek ? pasům, jehlic do vlasů, seker a krátkých mečů. Vedle kobanského pohřebiště vynikají ještě pohřebiště u Kamunty, Kambulty, Čmi a Larsu rázu úplně podobného; v obou prvních nalézáme zajímavé okrasy pasové, v Kambulté hojné závěsky v podobě zvířecích postav, jelenů, kozorožců a beranů. Všechny datují spisovatelé do doby Kristova narození. Z jiných dlužno se ještě zmíniti o pohřebišti kazbeckém, nalezeném na břehu reky Tereka u vojensko-gruzinské silnice (figury jelenů), a známém hřbitově nedaleko monastýra s a m t a v r o-s ? é h o u města Mcchetu s krásnými předměty skleněnými. Je o něco pozdější předešlých, náležeje prvním stoletím po Kristu.

V době stěhování národů hráli na jižní Eusi nejdůležitější úlohu Gr o-t h o v é, kteří sem dle Jordanesa přišli ze Skandinávie. Středisko jejich panství bylo kdesi ^při ústí Donu, odkudž provozovali Gothové od 3. stol. po Kr. pirátství na Černém moři. Dosáhli velké moci ale podlehli návalu Hunnů. Starožitnosti oblasti donského vojska v mnohém upomínají na starožitnosti asijské, elementy antické mnohem méně pronikají. Sloh jich je mnohdy zcela asijský. Nejkrásnější doklady toho poskytl slavný poklad, nalezený r. 1864 v kurhaně Chochlači u Novočerkaska. Perlou jeho je bohatý ženský diadém ze zlata práce překrásné. Nálezy téhož rázu byly ještě učiněny při ústí řeky Culeku, v kurhaně u vsi Kudinetova, na více místech grozněnského okresu v terské oblasti a jinde.

? rázu tomuto přimyká se pak celá řada nalezišť v ostatní Evropě : poklad u vsi P e t r o s ? mezi Galacem a Bukureští, sestávající z 22 předmětu ze zlata a drahokamů, poklad u Gvarrazara blíže Toleda, dary gothské královny Teodolindy chované v chrámu v M o n z e u Milána, nálezy v E a-venně, v Uhrách, pak na E ý n ě, ve Francii atd. Jest zajímavo, že předměty tohoto rázu nejdou v Rusku nad Kijev a do poříčí Visly. Na místo inkrustace nastupuje tu bronz emailovaný. Krásné věci tohoto rázu chová na př. museum vilenské. Také do Byzantie byla barbarská móda inkrustování na čas přenesena, ale udržela se tam jen do prvé poloviny 5. stol. po Kr.

Dr. Martin Kříž. O době pravěké, předvěké a novověké na Moravě. S četnými obrazy. Brno, 1892.

Neúnavný badatel moravský vydal právě nákladem musejního spolku brněnského nový populární spisek.*) Jest to vlastně výtah z jeho velkého známého spisu „Kůlna a Kostelík, při čemž však všechny odborné věci nechány