Výsledky jsou dosti zajímavé a v lecčems opravily starší udání, k nimž došlí zejména svrchu zmínění autoři.

Přehled středních pěti hlavních indexů podává následující tabulka:

Z toho je viděti předně, že lebky jsou silně krátkolebé (více než udávala čísla starší) a to ženy silněji než muži. (Ženská česká lebka jest tu vůbec poprvé odlišena svými rozměry i typem od mužské ) Při tom se mi zjevily u mužů dvě centra indexů, jedno na 79—80, druhé na 83. Extremní brachycefali a mesocefali jsou stejně zastoupeni (12'5%), dolichoeefala tu nebylo. Lebky jsou dále prostředně vysoké s náklonem k typu vysokému, ženské jsou opět většinou vůbec vysoké. Svrchní část obličeje je poměrně úzká, otvor nosní prostředně široký, očnice průměrem vysoké. Při tom lze pravidlem na lebce pozorovati silné vypjetí oblastí skráňových v pohledu ze předu, ri mužských dosti často na mozkovně tvary dolichoidní. — Charakteristika tato liší se zejména od té, kterou před několika lety podal prof. E Zuckerkandl. — Probírám to zejména v závěru va připojuji některé náhledy o možném rozlišení lebky české a německé v Cechách, o původním tvaru české lebky a útvaru lebky n českých dětí. Jako se našel mezi českým a německým lidem v Čechách rozdíl jasný, byť i neveliký v barvě očí a vlasů, tak snad i v lebce německého lidu najdeme proti Českému stopy vlivu kolonistů ze severního Německa, kteří mají průměrem hlavy delší. — Zároveň však je možno, že v některých čistších slovanských krajinách najdeme stopy původní mnou hypothesovane dolichocefalie slovanské. Některé znaky lebky slovácké i valašské zdají se tomu nasvědčovati. K určitějšímu rozluštění toho je však dříve třeba řady dobrých lokálních studií.