nové léto do vsi, buďte, páni, veselí, s červenými vejci . . . ." Obyvatelé naší vesnice hojné nás podarovali za to.

Na neděli smrtelnou z rána chodí malá děvčata dům od domu s „lite m". „Líto" jest smrková větvička ozdobená f&borečky, pentlemi, barevnými papíry, obrázky svatých a vyprázdněnými vejci čili vejdumky. Přede dveřmi pak zpívají : „Líto, líto zeleny, kdes tak dlouho bylo ? U studánky, u vody, ruce, nohy mylo. Jakej je to mazanec, bez koření, bez vajec? Panímámo, dejte pár vajec aby byl žlutší mazanec! Pochválen Pán Ježíš Kristus! Anebo zpívají:

Na smrtelnou neděli chodí u nás chudé děti po vsi. Každé z nich nese „borovičku". Je to malá větvička z borovice a je na ní navěšeno barevných ostřižků a stužek. Kromě toho houpají se na ní „vejdumky", totiž skořápky ze slepicích vajec. Na vršku borovičky připevněna jest panenka bíle oblečená a ušitá z hadříků. Dítě postaví se v síni a zpívá:

Dejte, selka, pár vajec, uděláme mazanec, jaký je to mazanec bez koření, bez vajec. Fiala, růže, kvísti nemůže, až nám Pán Bůh pomůže ze stoličky na lůze. Svatý Petr z Říma, nese flaši vína, abychom se napili, Pána Boha chválili " Dozpívavši dostane dárek a jde dále po staveních. Ze by u nás smrt topili (došek), ani od nejstarších lidí od nás jsem neslyšel.

@NZ@Referáty o spisech

Dr. L. Niederle. Lebky žamberské. Příspěvek k anthropologii země české. Rozpravy české akademie pro vědy, slovesnost a umění. Třída II. č. 31. (Praha, 1892.)

Podal jsem v této práci první větší popis českých moderních lebek. Co bylo dosud o nich psáno hlavně od H. Welckera, dra. Weissbacha a professora E. Zaekerkandla, psáno bylo jen na základě materiálu kusého, a nečisté nemocniční provenience. Zde je poprvé změřena větší řada (63) lebek původu dosti čistého, pocházejících z velké kostnice v městě Žamberku ve vých. Cechách.