O konec masopustu hned ráno strojí se mládež za maškary, a to jen pohlaví mužskélio. Tito dají si na obličej ze silného papíru (obyčejně papíru z cukru) udělanou larvu. Děti s larvami chodí do domů a říkají: „Panímámo, pečte šišky, kobylišky, medvědáři jdou, než vy je upečete, oni tady budou. — Starej medvěd tejden nejed, stará medvědice upekla mu plíce, aby je pojed," začež dostávají šišky. Dospělí chodí s maškarády s hudbou po vsi do stavení; jeden nosí v konvici pivo a dává hospodářům připíjeti. Mezi tím, co dlí maškary ve světnici, běhá kominík maje na sobě žebřík a v ruce koště po návsi mezi lidem a černí toho, kdo se mu v cestu připlete. Žid pak mezi hrou pobíhá na dvoře a sbírá z kurníku vejce. Proto každá hospodyně před příchodem maškar do stavení vejce sbírá. Žid maje v ranci staré peří pobíhá mezi lidem na návsi stojícím a hází jím po nich. Večer jest taneční zábava. Asi k desáté hodině dva nebo tři z mladíků „zavádějí". Do prostřed sálu dají židli, na kteréž jsou dva talíře a stojí láhev s punčem. Hudebníci počnou hrát a tu k zavádění určení mladíci béřou nejprve k tanci děvčata. Otočí se s děvčetem as dvakrát do kola okolo sebe, postaví děvče k sesli, kteréž na talíř hází něco peněz, dle toho, jak pochází ze zámožné rodiny. Když jsou všecka děvčata vystřídána, počnou zavádět vdané ženské. Když takto všecky byli zavedli, spočítají peníze a dávají je hudebníkům.

Na konec masopustu dělá čeládka u hospodáře povřísla, aby prý nebyly ve stavení žádné myši.

Hoř. Počaply u Roudnice.

Průvod masopustuí vede nějaká maškara od stavení k stavení a při tom hraje na harmoniku. Když se obešla celá ves, zastaví se průvod uprostřed vsi a učiní kolo. Do prostřed stoupne si medvěd a jiná maškara na něho střelí z ručnice. Medvěd se svalí. Pak dají ho na nosítka a odnesou do stavení, kdež celý průvod se svlékne ze svých maškar. Po té jde se do hospody a tancuje se. Uprostřed světnice jsou dvě židličky a u nich stojí švec a chlapec, který na talíři drží naplněnou skleničku. Když se asi jednou nebo dvakrát do kola přetancovalo, jde párek po párku k šuvci. Děvče dá na stoličku nohu a švec jí vycídí střevíc kartáčem, který na druhé straně židličky ležel. Děvče napije se ze skleničky, již v ruce má chlapec. Za to dá mu něco peněz. Tak učiní všechna děvčata. To nazývá se cídění střevíce. Pak tancuje se dlouho do noci a musejí tančiti i dědkové a baby, a hodně, aby byl hodné dlouhý ječmen.

Z okolí Cerhovic. Vypravuje J. Tučkova.

Obvyklé maškary masopustní, medvěd obalený hrachovinou s ocasem z povřísel, čepicí špičatou ze slámy; čert v černých kalhotách, obráceným kabátem, zvláště kožichem ovčím, vzadu kus kůže kozí i s ocasem připevněn, larvu na tváři a rohy z krávy, v ruce vidle; žid má obrácený kožich, larvu s velikým nosem, přes záda pytel s hadry, jímž mlátí lidi ; kominík černě oblečený, bos, jen v pantoflích a bílých punčochách, na hlavě bílý šátek na babku uvázaný; voják, jenž si zapisuje do knížky; žebrák a žebrácká s klukem ; medvědář, jenž nese hrnec nebo plecháč na řetízku na ruce, s holí; jiná maškara s bezednou nůší a začerněným obličejem Když se vrátí z obchůzky po vesnici do hospody, postaví si doprostřed židli se světlem a talířem a cídí děvčatům střevíce, jež Jim za to platí, třeba třikrát.

Bavoryuě u Žebráka.

O „ostatcích" chodí u nás maškary, z větší části představující vojáky, ženské (mužskými představované), mívají i šaška s bičem nebo kominíka s ko • štětem s sebou; jest to chasa z vesnice nebo předměstí. Vybírá milodary na