širokých výšivek rukávcových i tmavě karmazínová se připojuje, což zvláště pěkný dojem dělá a protivy mezi černou a žlutou barvou mírní.

Protože „formičky" výšivkové příliš četný nejsou,*) nebije tak do očí ornamentální bohatost výšivek. Nejstarším vzorkům patří zajisté uvedená „na leluju", „na kroměřížskou růžu", „na ostrožku" i „na půl růže", jež všechny ve starších výšivkách převládají.

Za to tím zajímavější jest technická stránka výšivek zdejších. Opírajíc se o starobylé tradice výřezové, hlavně z dýnek starých čepců známých, vyvíjí se technika výřezová tuto velice zajímavě stehy dosud naprosto moderním vyšívačkám neznámými. Pro nesnadnost technickou nehodí se však žádný ze zdejších vzorů k použití a nutno se jim jen obdivovati. Nejvýše vzory z pruhů koutnicových a to ještě rozvedené dají se pěkně používati. Tu však tím více napadne jich starobylý, ať nedím církevní ráz, ve stylisaci dobu gothickou, ano i byzantskou poněkud připomínající. (Viz obr. č. 5. na str. 27.)

Jakmile má vyšívání zdejší provedeno býti žlutým a černým hedbávem, nesmí se používati nikdy stehu křížkového. Steh křížkový, za sprostší pokládaný, omezuje se pouze na všední výšivky, vyšité přízí nebo černým hedbávem velice drobounce na rukávcích anebo žlutou a černou vlnou na mužských všedních košilách.

Loni otiskli jsme v „Českém Lidu" (I. str. 82 a si.) zprávu o kladení mezníků z r. 1656; tuto podáváme jinou toho druhu zprávu z r. 1591, uloženou v archivu města Kutné Hory pod číslem 4547, která zdá se nám býti zajímavá hlavně proto, že celá řada mezníků opatřena jmény a pokaždé udán důvod, proč které jméno zvoleno.

Ves Bahno v okresu kutnohorském, o jejíž ohraničení se jedná, koupila obec kutnohorská roku 1568 k panství svému od rytíře Jana staršího Salavy z Lípy a na Malešově a podržela ji do roku 1625, kdy s jinými vesnicemi Bahno městu vzato a jesuitům k statku Křesetickému, s nímž pak ostalo spojeno, darováno.**)

12*