Boty nosí Kunovjanky o měkkých sice, ale nevrapovaných (leda. drobně v nártu) holínkách a obyčejně ve špičce úzké. Za dob dřívějších nosívaly je na nártě a patě dosti pěkně bílými nitmi vyšity a rovněž ve špičku ukončeny. Bílé vyšití se vždy na neděli na botě pralo a ostatní kůže směsí sazí a mastného černila.

Vlasy mají na Kunovsku děvčata jako všude na Slovácku — kromě Břeclavska — v jeden lelík (cop) spleteny a na konci zvláště v neděli mašlí z pestré užší nebo širší hedvábné stuhy zdobeny.

Ženy vplétají své vlasy, ve dva lelíky spletené, v uvedené čtyřhranné rožky a velice nerady se ukazují bez zavití, t. j. šátku na hlavě..

Příslušenství dalšího vystrojení ženského na Slovácku — toíiž „šátek na knížku", bílý plátěný a pak na okrajích a jednom rohu vyšitý anebo pestrý vlněný (kašmírový) a „vlňák", který se „odívá", když začne pršet, neschází ani v kroji kunovickém. Šátkem na knížka obaluje se modlitební knížka, stočený vlňák dá se pod levou paždí, pod vlňák přijde šátek a knížka, kolem levé dlaně otočí se růženec a tak jde i sebe vyparáděnější děvče do kostela.

Děti, když ještě jsou v peřině, mívají krojovou pouze čepičku,, jinde i „gargulu" zvanou. Ta bývá nezřídka z atlasu květovaného a „patáčky" (bůstkami), tenkými žlutými plíškovými ozdobami a stříbrnými nitmi tak vyšňořena, že vypadá třpytná jako helmice. I chochol někdy parádě té třpytivé neschází, ovšem ve formě růžice z hedbávných, obyčejně červených pentliček připevněné na témě čepičky.

Jakmile začne dítě běhati, dostává „šatečky", které ze sukně a kabátku v jedno sešitých se skládají. Chlapce označuje malý širáček a krátké vlasy, děvčátko pletence (dva, protože asi v jeden krátké vlásky splésti nelze) a šátek pestrý pod bradu. Po hlavě poznáme tak i pohlaví košiláčů.

Ve třetím roce dostávají alespoň na svátek děti krojové součásti další: kordulku a rukávečky děvčátka, gatě a kordulku chlapci. Než ve všední den skorém do čtvrtého roku chodívají děti v „šatečkách", v parných dnech z pravidla v košili jenom. Po šestém roco-šatí se děti jako staří, ovšem není výzdoba košil, rukávce a kordul tak bohatá jako u starých a také nedostává hoch nohavic ani bílého-kožucha. Nohavice zastoupeny jsou až skorém do 14. neb 16. roku gatěmi a kožich bývá „dubenný" (hnědý). Také z pravidla teprv po 10. roku děvčice uvazují si slavnostně šátek. Do té doby chodí vždy „nababušu". Že také malá děvčátka kožichu nemají, vysvítá již z toho,, že i odrostlá se stydí vklouznouti do kožicha při mírné zimě.