Předchozí 0176 Následující
str. 165

hřebů. Takové tečky jsou i kromě obdélné náplně po pasech okrajových i středových souměrně rozloženy.

Účelem celku jest napodobiti dvéře železem pobité a tak i zde můžeme mluviti o symbolickém ornamentu, při němž má se nám na mysl uvésti pevnost a nedobytnost prostoru dveřmi uzavřeného, •kde majetek a bohatství hospodářovo jest uloženo, jak tomu také u sýpky jest. Na dveřích špejcharových přilepeno bývalo švabachem tisknuté „Požehnání sv. Jakuba", zvyk i po zemích cizích rozšířený.

S malbou dveří domovních mají mnoho společného okenice. S okenicemi u starých stavení shledáváme se napořád. Bývaly zavěšovány zvenčí. Okenice byly jednodílné nebo dvojdílné. Jednodílné zavěšovány k oknům sdruženým v čele stavení, dvojdílné u oken ojedinělých. Okenice byla p"rosta deska zšíří polovice nebo celého okna, vespod svlaky utužená proti zborcení. Otáčela se na prostých závěsech a přitahovala se na noc nebo v čase bouřky otáčecími závorkami k pažení oken, ve dne ke zdi, aby vítr jí nepohyboval.

Okenice natírány jasnými barvami a zdobeny ornamentem rostlinným. Byla to nejěastěji kytice s džbánečkem, nebo květina s hrnečkem. Vedle oken plných květin nedaly se mysliti motivy jiné -než rostlinné. Pohled z předu byl jeden z nejutěšenějších, jež poskytovalo obydlí selské: V popředí malebná vrata na sloupech s pěknými hlavicemi, zahrádka před domem, o lina se svěžími a okenice s malovanými květinami, pěkně skládaná lomeniee, kukla*) s malbou -a nápisem a makovička. Okenice komor bývaly uvnitř zavěšeny a důkladnější,, majíce bezpečně chrániti majetek tam se nalézající.

(Dokončení.)

O lidových krojích na moravském Slovensku.

Píše prof. J. Klvaňa.

(Dokončení.) ,

Šátky samy jsou nyní většinou „turecké", t. j. červené (zřídka s černým prostředkem a těch užívají starší ženy, a mladší snad jen v postu) a různě kvítkované. Podle kvítkování mají různá jména, jako na př. hálúzkový, kvítečkový, křepelkový, holý atd. Málo již se

*) Polokuželovitý výstupek na špičce lomeniee. Tento výstupek dle p. Prouska na Turnovsku se jmenuje „kalabřincem11. U nás tím jménem označuje se římsa, vyčnívající z pažení nade dveřmi, kam kladeny všeliké drobnosti.


Předchozí   Následující