str. 154
Jak staří zásep dělávali, napovídá jméno. Na Chodsku najdou se* ještě dnes, zejména před chudšími chalupami a zvláště na rovině, záspi takového asi starodávného díla. Postavivše chalupa založili podéí ní před vchodem ve vzdálenosti, co by se dva pohodlně minuli, dlouhé dřevo; aby pevně leželo, utáhli je několika páry silnějších kolců, po jednom s každé strany, prostor mezi dřevem a stěnami stavení z a-sypali drobným štěrkem s hlinou smíšeným (někde napěchovali; i pouhou hlínu) — a zásep byla hotova. Uhnije-li dřevo s kůlci, dáí se nové nebo se ani nedá: sleželá hmota už se potom hrubě nepodá.; Důkladnější zásep stavívali tak, že místo dřeva položili a za-í ložili obrubu z kamenů na způsob tarasu a po záspi samé, vyrovnavše: ji náspem až po obrubu, položili větší kameny ploché („plotny"), leckde v lese shledané a mezery mezi nimi vyplnili menšími kameny, a potom teprv hmotou drobnější. Je-li stavení dost málo povýš —~ a tak Chodové nejraději stavívali — tvořívá zásep zjev skutečného; tarasu. Začínává jedním nebo dvěma kamennými schody a mírně; stoupá, až před vchodem do stavení bývá nejvyšší, často s metr i vyšší. Na druhé straně buď se znenáhla vytrácí ve vyvýšenou půdu; dvořiště nebo končí také schodem. Před vchodem do starých stavení: bývá na záspi zhusta velká, rovná plotna, výše ostatních.
K ochraně záspi před deštěm jest střecha nad ní prodloužena,, tak že jest okap až za obrubou. Tomuto dílu střechy říkají na. Chodska „vodvedení".
Nerovnost staveniště nutila někde stavěti místo záspi pavlač. Pod pavlačí bývá nějaká ta mařtálka nebo sklep (v obecném slova smyslu); před takovými místnostmi, jsou-li o sobě, ne v řadě se světnicí, se zásep nedělá Pavlače jsou jen u chalup; na statcích byly by také samo sebou nepohodlné. Příklad takové pavlače staršího rázu podává obrázek „chalupy z Postřekova" (viz čís. 5.). Zevrubnější výklad o pavlačích podán bude v poslední části článku. Tu jde o zásep,. a máme tu tak dalece odbytu; můžeme už dovnitř.*)
Na leckterém statku chodském upoutají pozornost hned při vchodu do stavení domovní dvéře, jednoduchá, ale důkladná práce starodávná.
Dvéře tyto jsou o jediném křídle a v nejjednodušší úpravě, neliší se hrubě od vrátnice u stodoly; nepotřebují stěžejí, nýbrž visí a otáčejí se na točně,**) trámci na 1,5 dm2 silném,***) jenž jest na
*) Budeme postupovati dle podrobného půdorysu dvora z Újezda; na každém, místě však, kde bude třeba, připomeneme hned, co kde mají nebo měli jinak
**) Kíkají odtud dveřím takovým „dvéře na točně".
***) Častěji bývá průřez točny obdélník, delší ve směru dveří; na zadní straně jsou hrany do kulatá sraženy, tak aby točna stojíc těsně při stěně při. otvírání o stěnu nechytala.
