Předchozí 0161 Následující
str. 150

a žudr) má nad přízemkem ještě patro, v němž jsou jenom komory opatřené malinkými okénky, obyčejně nesymetricky umístěnými. (Na jižní Hané říkají jim „okéška".) Aby pak celý dům dostati se mohl pod jedinou střechu, vypomohl si Hanák tím způsobem, že jizbu a světničku, jejichž světlá prostora jest také značně vyšší než světlá prostora druhé části pod patrem, položil výše než síň asi o 1 stopu i více. (Znázornili jsme to na obr. 6. a 7., kde podán průřez gruntu bez žudru a se žudrem.) Následkem toho leží strop horních komor jen o málo výše nežli strop jizby. (Hanáci na Olomoucku říkají stropu podlaha, a podlaze zem; pokud je tato zem z prken, z kamení nebo z cihel, jmenuje se dlážka; na jižní Hané jmenuje se strop „tla", sing. fem.) Arci nutno pak bylo nad stropem jizby vystavěti zeď průčelní do stejné výšky jako u komory. Na starých chalupách hanáckých nemajících žudru však průčelní zeď nad jizbou nebývá stavěna do stejné výše jako nad komorami, tak že na nich i zvenčí viděti, kterak se chalupa skládá ze dvou nestejně vysokých částí, a viděti to také na lomenici (Hanáci říkají „kalenica"), která zde netvořívá jedinou přímku, ale čáru lomenou (obraz 6.). Ona čásť střechy spojující obě krajní části (vyšší nad komorami a nižší nad jizbou) sluje žlab. Poněvadž také spodní okraj střechy (zástřeší) popisuje čáru lomenou, zůstává pod žlabem tříhranný otvor (viz obraz 6.) vedoucí na hůru (sklopec, na jižní Hané schlopec), vždy otevřený a jen po žebříku přístupný. Není-li tohoto sklopce v průčelí, bývá na dvorské straně domu. Střechy starohanáckých gruntů byly druhdy kryty vesměs slámou (dochem); stavební řád nedovoluje ovšem obnovení slaměné střechy, která se tudíž udržela hlavně ještě na starých stodolách, pokud za poslední doby nevyhořely. Na hůru domu se ukládá vymlácená sláma. Hřeben střechy — kalenica — byl posypán pazdeřím, nebo pokryt šindelem. Vnitřní zařízení jizby starohanácké neliší se od jizby moravské vůbec nijak podstatně a bylo již také popsáno Skopalíkem i Dudíkem. Jen k vůli úplnosti připojuji zde stručný popis jizby. U zdi zadní (dvorské) naproti oknům stála v koutě vedle dveří ze síně do jizby vedoucích kamna kachlová, černě nebo tmavo-zeleně polívaná a za nimi veliká pec chlebová, kdež druhdy celá rodina spávala.*) Kolem kamen i pece bývala lávka druhdy zděná. V kamnech byl zazděn železný kotel na teplou vodu, tak zv. kamnovec.**) „Zidečka" (jinde „stěnka") na okraji pece chránila od spadnutí s pece. V kamnech i peci topilo se zvenčí (z kuchyně, resp. ze síně). Na pec lezlo se po lávce „člupkem", malým to schodkem v peci vyhloubeným. Kolem kamen a pece visely „bidla" na sušení prádla a pod.


*) Na našem půdorysu (obr. 5.) gruntu č. 45. v Náměšti již jich není; pec
přeložena do kuchyně.
**) Dle Skopalíka býval tento kotel původně z hlíny vypálený, barvy šedé nebo kamenné; mylné však je tvrzení jeho (Parn. Žáhl. II. 5.), že od této barvy se jmenoval kamnovec; název tento odvozovati sluší jediné od slova „kamna".

Předchozí   Následující