V Loučanech zachoval se jediný žudr, pěkný a charakteristický (obraz podán bude později) s dřevěným štítem pěkně provedeným; nese letopočet 1797. Autor pamatuje v Loučanech kromě tohoto ještě tři jiné žudry, z nichž jeden před hospodou, mohutnější než ostatní, měl dva oblouky v průčelí a boční strany otevřené, tak že se mohlo pod ním projížděti. Takové žudry byly druhdy před každou panskou hospodou; v Senici zbořen takový také teprve nedávno. V Náměšti odstraněn zároveň s ostatními po požáru r. 1845, jímž celá náves strávena. Namalován jest na dvou obrazech Náměště ze začátku tohoto století. (Obrazy ty jsou majetkem rodiny autorovy.)

YPříkazích u Olomouce jsou dva; jeden menší se zastavěnou branou, druhý otvírá so v průčelí dvěma oblouky. (Obr. 4.)

Ve Stařechovicích u Kostelce na Prostějovsku jest jediný žudr, mohutný a velmi archaistických forem (obr. 3.).

Také v Týnci u Olomouce a ve Smržicích u Prostějova jsou dosud žudry, o nichž nemohu však na ten čas po.lati authentické zprávy. Konečně, pokud mně ještě známo, jsou v Ejvani u Tovačova dva žudry s branami zastavěnými.

Budeme míti ještě příležitost, touto částí gruntu severohanáckého se zabývati.

Abychom nabyli pevného podkladu pro popis severohanáckého gruntu na Olomoucku, prohlédněme si jeden takový grunt starosvětský, dosud v hlavních věcech zachovalý. Podávám půdorys gruntu čís. 45 v Náměšti ve velikosti 1 : 250 (obr. 5.). Zvolil jsem právě tento grunt z té příčiny, poněvadž to byl za letošního pobytu mého na Moravě (v mém rodišti Náměšti) nejbližší repraesentant starohanáckého gruntu. Model gruntu toho, arci jen primitivní, lepenkový — první to model severohanáckého gruntu vůbec — sestrojil jsem letos (za pomoci abiturienta a rodáka náměšťského, p. Jos. Podivínského, jehož strýci grunt onen patří) ve velikosti 1 : 50 pro vlastenecké muzeum v Olomouci. Grunt tento uchyluje se od pravidla jenom potud, že vchod do žudru nebyl v průčelní, ale poboční zdí žudrové, což se stalo proto, že grunt stojí v koutě návsi, a pak proto, že zrovna před průčelím žudru vede cesta dosti hluboká, která druhdy ležela ještě hlouběji.

Celá délka průčelí tohoto gruntu činí 18 metrů; z toho připadá na žudr a s komůrkou / 5 m.; po levé straně jeho (od pozorovatele) vyčnívá komora e o 3 m.; po pravé straně jest jizba c a světnička d, dohromady 6 m. délky; průčelí zakončeno v tuto stranu průjezdem z 4 m. širokým. Čára průčelní není přímá, ale poněkud na venek lomená. Výška zdí až pod střechu činí asi 4 5 m. Zdi jsou z válků, t. j. z uválených kusů bláta, velkých to, neforemných nepálených cihel; jiné staré grunty hanácké, jako na příklad Loučanský, mají však zdi jizby sroubeny ze dřeva, a to buď z tesaných klad aneb z tak zv. „trhanie", kmenů to stromových, jen na hrubo otesa-