Předchozí 0158 Následující
str. 147

ných a podél ve dví rozpůlených, jako by roztrhnutých. Na staro-hanáckém grunflě však, třebas byla jizba vystavěna ze dřeva, nikdy není tohoto materiálu pozorovati; jsouť zdi důkladně zomítány. Aby omítka neodpadla, naráželo se do dřevěných zdí množství klínečků ze tvrdého dřeva, tak že pak zdi vypadaly jako ježek. Po té omazány napřed blátem se slámou smíšeným (tomu se říkalo námaz) a teprve, když tato námaz oschla, zomitána jemnější obmitkou z bláta a ječných plev, vyhlazena hladidlem, a když tato obmítka oschla, zalícena vápnem. (Zprávu tuto i některé jiné o starohanácké chalupě podal mně p. Mel. Chytil, rolník a býv. starosta v Nákle.)

Po jedné straně žudru (levé nebo pravé) bylo vlastní obydlí, zprvu jediná jizba (na Olomoucku izba) o dvou oknech, asi 1 m. vysokých a přiměřeně širokých. Za starších dob ovšem bývala i v gruntech okna menší, jako jsou v chaloupkách domkařákých posud. Bezmála všechny zachované staré grunty na Olomoucku mají však vedle jizby ještě „světničku" užší o jediném okně. Usedlosti menší jí ovšem nemají. Nad okny (a nyní, když již není žudrů, i nade dveřmi) shledáváme z pravidla polovypuklé ozdoby z vápenné malty, upomínající formami svými na barok, ale přes to zvláštním způsobem vyvinuté, tak že v nich postřehnouti lze moment specificky hanácký. (Viz obraz č. 4.) Nejčastějším jest tu ornament rostlinný: zvonky, růžice, slunečnice; ovšem také lineární, zejména řady kruhů, elips, kosočtverců v sebe navzájem zasahujících. (Některé vzorky podány budou později.) Ěidčí jest ornament figurální, jenž ovšem také hruběji proveden; oblíbena jsou poprsí, anděl, holubice, ano i sv. Trojice. Ozdoby tyto jsou zajisté původu novějšího, vesměs asi z tohoto století. Starobylejší zajisté jest ona jednoduchá výzdoba stěn, jakou viděti na žudru staře-chovském (obr. o.). Před okny jizby a světničky bývá zahrádka sahající až do rovné čáry s průčelím žudru, ohrazená nepěknou ohradou z desek vodorovně položených a stříškou opatřených. V této zahrádce pěstuje se zelenina.

Na jižní Hané jest místo této zahrádky „náspa", na způsob zděné lavičky pod okny se táhnoucí, kdež se scházívají sousedé na „besedy".

Po druhé straně žudru jsou v přízemku průčelní zdi domu pouze dvě maličká okénka, asi 2 dm. vysoká a 1 dm. široká, někdy poněkud oválová a často zamřížená několika obílenými dřívky, kosočtvercovitě přes sebe položenými.

Dvéře ze žudru do síně vedoucí jsou jen asi T80 m. vysoké, vesměs jednokřídlé, tak zv. šalůvky, složené z deštic do kosočtverců v sebe zapasovaných a symetricky rozestavenými hřeby s velkými ploskými hlavičkami opatřených. Zavíraly se na „babku", a otvíraly se zvenčí tím, že se zatáhlo za provázek, ze vnitřku dirkou na zevnější stranu protažený. Vtáhl-li se tento provázek celý do vnitř, nedaly se dvéře zvenčí otevříti. Později ovšem zavedeny také železné


Předchozí   Následující