Žudry dodávaly návsi hanácké zvláštního, útulného, přívětivého rázu. Dlouhé fronty selských statků nabyly četnými výstupky těmi živosti a ladnosti linií, kdežto dnes po odstranění žudrů nic ne-zaplašuje fadesu, která nyní z každé hanácké dědiny na příchozího zeje. Kromě tohoto aesthetického momentu měl žudr též různé výhody praktické. Za parních dnů letních poskytoval přernilý chlad, neboť teplo slunečních paprsků neproniklo masivních zdí jeho, 0 chladivý průvan pak bylo postaráno vchodem i okny ničím neuzavíranými. V letní večery zvláště nahrazoval žudr venkovský salon, v němž

Čís. 3. Žudr ve Stařechovicícli.

scházeli se sousedé a sousedky na besedu či — jak na Hané také říkali — na hratvu. I za deštivého počasí bylo v něm možno pobyti v suchu a přece na čerstvém vzduchu; za takové doby býval žudr vítaným rejdištěm mládeži; autor ví to z vlastních upomínek. Také sýpka nad žudrem byla dobře umístěna, neboť v takové vzdušné komoře, pod níž se nikdy netopilo, nemohlo se obilí zapařiti.

Dnes jsou žudry bílými vranami; možno jich na celé Hané téměř na prstech spočítati. Škoda jich! Pro poznání tohoto vyhynulého zařízení bylo potřebí učiniti seznam zachovaných dosud žudrů na Olomoucku a Prostějovsku; na jih nejdále pozoroval jsem je v Ejvani u Tovačova. Podávám zde seznam, připouštím, že neúplný; snad jej doplní jiní.