Předchozí 0154 Následující
str. 143

poněkud větší, ale přece jen tak, že na lavičce, v postranní zdi uvnitř výstupku umístěné, jenom dvě osoby vedle sobe seděti mohly. Také zde míval výstupek ten svou zvláštní stříšku.

Žudry severohanácké však tvořily čtverec aneb obdélník čtverci se blížící, jehož jedna strana byla 6—8 kroků dlouhá. Širokou klenutou branou otvírala se průčelní stěna jejich na náves; oblouk ten z pravidla byl z obou stran zastaven nízkou zídkou nebo dřevěným „parkanem" až na úzký vchod pro jedinou osobu stačící, čímž nabyl vchod ten formy zcela zvláštní. (Viz obraz 7.) Postranní zdi žudru


Čís. 2. Grunt č. p. 54 v Cholině u Litovle.

měly po jednom rovněž polokruhovém okně. Od tohoto pravidla naskýtaly se ovšem také porůzné výminky, jak se o nich ještě zmíníme. V žudře nebylo nic než zděná lávka, často na několika stranách kolem do kola. Žudr severohanácký byl vždy na jedno patro stavěn: nahoře byla totiž komora obilní (sýpka), opatřená maličkými okénky. Uprostřed průčelní zdi nad obloukovým vchodem bylo slepé okno nebo výklenek, v němž umístěna bud1 socha nějakého svatého (nejčastěji sv. Floriána, ochránce od ohně) nebo obrázek zasklený. Střecha nad žudrem vybíhala napříč z hlavní střechy domu, a končila nad průčelím žudru buď svislemi (obr. I.), buď štítem dřevěným, později také zděným (obr. 4.).


Předchozí   Následující