„chalupa"; čtvrtlánník je zde ckalupníkem); v užším smyslu pak rozumí se gruntem vlastní usedlost: dům, dvůr s hospodářskými staveními a zahrada.

Zevnějším, markantním charakteristikem gruntu severohanáckého hyl do nedávná veliký, masivní výstupek, z prostřed domu přede dveřmi do návsi vyčnívající, tak zvaný žudr. Ještě v první polovici tohoto století nebylo na severní Hané téměř gruntu bez žudru. Na katastrálních mapách z let třicátých viděti takové výstupky při všech hornohanáckých dědinách ve velikém množství. Tak katastrální mapa obce Příkaz u Olomouce z roku 1834. vykazuje ještě neméně než 32 žudrů. Dnes arci zachoval se v Příkazích — kromě jednoho men-

Čís. 1. Grunt č. p. 8. v Cholině u Litovle.

šího a zastaveného — všeho všudy jeden jedin)', o němž doleji ještě řeč bude. V Dubčanech na Litovelsku bylo v letech třicátých dle katastrální mapy žudrů 8, dnes tam není ani jednoho. V Náměšti (okr. olomoucký) bylo jich tehdy 10; poněvadž zde bývalo od jakživa 10 sedláků pololánníků, přivádí nás to na myšlénku, že si žudry stavěli jenom sedláci. U tak zvaných „chalup" (čtvrtlánů), tím méně pak u chaloupek ďomkařských nebývalo žudrů.

Výstupky přede dveřmi najdeme arci také na Slovensku moravském a do nedávná i na jižní Hané. Ale podoba výstupků těch je všude jiná: Na Slovensku jest to pouhý výklenek, v němž všeho všudy dvě osoby státi mohou; nad ním je stříška, která často se střechou domu ani nesouvisí. Na jižní Hané bývaly výstupky ty již