Předchozí 0147 Následující
str. 136

u mostu vedoucího přes silnici k Duchcovu, našly se kdysi hroby s kostrami, podobně na poli „Poblusche" zvaném, poblíže dolu Josefského, dále v okolí Stadic, pod horou Chlumem, u Strupčic, ale náleží-li tato lebka k některému z nich, nemohu dosud říci. Jest to velice pěkná dolichocefalní lebka mladého muže (?) s vysokým čelem, nevelikou glabellou, s otevřenými švy a vypouklým occiputem.

Lebka označená jako lebka z pohanského hrobu u Ž a t c e (kat. č. A. a. V. 2) náležela mladé ženě, s prognathní svrchní čelistí; švy jsou dosud otevřeny, zub moudrosti vyvinut, ale neotřen. Lebka jest velmi brachycefalní a vysoká, ale s obličejem v celku i v detailech širokým.

I o původu této lebky jest těžko říci něco bližšího, ale jistě je to jiná lebka než ta, kterou měřil v museu dr. L. Kleinwáchter r. 1871, a již popsal i vyobrazil ve zprávách společnosti.*) Obrázky Kleinwáchtrem tam podané jsou sice tak hrubé a neumělé, že by se snad přece někdo odhodlal vztahovati je k lebce zde uvedené, ale rozměry její jsou zcela jiné, lebka byla silně dolichocefalní s indexem dle Kleinwáchtra 68-1. Rovněž se neshoduje ani svými rozměry, ani tvary deskriptivními, ani pohlavím s jinou lebkou ze Ž a t c e, kterou popsal kdysi dr. A. W e i s s b a c h (v anthro-pologickém Archivu**). Náležela muži a délkový index byl 71 '4. Je-li lebka od Žatce, již jsem změřil ve vídeňském kabinetě anthropologickém, tatáž jako tato Weissbachem měřená, určitě nevím. Rozměry se v lecčems rozcházely.

Lebka označená v katalogu jako dar prof. Achtnera z hrobu uLukavic (blíže Přeštic) s č. A. V. 6. V katalogu není více uvedeno, a i jinak není mi o nalezišti u Lukavic ničeho známo.***) Lebka je velmi kusá, a nebylo možno ji měřiti. Scházíť část kosti čelní, tak že byla délka neměřitelná. Lebka byla však dle všeho dlouhá. Occiput je silně vypouklý.

Poslední lebka chovaná v museu pod č. A. V. 5, jest zcela neznámého původu. Mezi libochovické se nehodí svým odchylným zevnějškem. Schází jí celý obličej a část kostí tvořících pravý spánek. Náležela nejspíše staršímu muži. Švy z části zarostly. Occiput není mnoho vypouklý, nicméně je lebka dolichocefalní.

    L. Niederle.

*) Mittheilungen des Vereines fiir Geschichte der Deutschen in Bohmen.
IX., str. 103, 1871. **) Dr. A. Weissbaeh. Vier Schadel aus alten Grabstatten in Bohrnen.
(Archiv fiir Anthropologie II., str. 305). ***) Znám jen hrob s kostrou nejspíše pozdního data od Lukavce.

Předchozí   Následující