Lebky dašické.

V Dašicích po obou stranách silnice vedoucí do Pardubic našla se již v letech padesátých řada hrobů s kostrami. Nověji se při stavbě školy přišlo na nové. Kostry ležely na znaku nataženy, ruce u těla. U nich nalezeny byly nádobky a jedna náušnice. Typus nádobek svědčí na pozdní dobu slovanskou.*)

Lebka I. náležela dospělé ženě. Všechny zuby jsou vyvinuty, ale otřelé, alveolární část čelisti je značně prognathní. Glabelly není, násadce svalové jsou slabé, nosní otvor dosti široký, za to očnice vysoké, s plochou klenbou, čelo vysoké a kolmé, occiput slabě vypouklý. Lebka II. jest pohlaví nedosti určitého. Glabella jest dosti silná, ale násadce svalové jsou slabé, vnější okraj orbit jemnější. Ostatně jest téhož dolichocefalního tvaru jako lebka předešlá, jen nos jest mnohem užší. Zuby jsou všechny vyvinuty a zachovalé, švy otevřeny. Patro a strop očnic jsou silně klenuty.

Lebky dražkovické.

U Dražkovic na silnici k Chrudimi uhodilo se před několika lety (r. 1884—86) na řadu hrobů s kostrami ležícími na znaku; nohy měly skrčené, ruce u těla.**) Lebky ze starších nálezů zahrabány byly opět na hřbitově v Mikulovicích (místo se již neví), jen z novějších dostaly se do musea pardubického tři lebky, z nichž dvě velmi porouchané. U kostry mužské, od níž pochází naše lebka I., našel p. Diviš čistecký mezi kostmi jednu esovitou zá-ušnici a u boku železný 20 cm. dl. nůž. U koster se našly u hlav nebo u nohou nádobky. Přímo vedle hrobů s kostrami je pole popelnicové, a zdá se, že obé náleželo témuž lidu a náleží do doby přechodní od spalování k pochovávání mrtvých v 2. polovině prvního tisíciletí po Kr.

V okolí Pardubic byly nalezeny častěji kostry s esovitými záušnicemi (u Svinčan, Osic atd.)

Lebka I jest nejzachovalejší, ale i zde obličej je porouchán. Náležela velmi silnému staršímu muži. Oblouky nadoční, glabella a násadce svalové jsou značně vyvinuty. Šev šípový je téměř celý zarostlý a zuby silně otřelé. Occiput jest vypouklý, nos s ostrým hřbetem hluboko zasazen. Ve švu lambovém jest řada kůstek worm-ských. Nosní otvor byl velmi úzký. U kostry, jíž tato lebka náležela, našel se u boku železný nůž. Lebka II. Celý obličej a přední část kosti čelní schází, tak že nebylo možno měřiti. Lebka byla však asi také dolichocefalní, soudě z pohledu v normě svrchní.