V noci na pondělí; svatodušní postavena byla uprostřed návsř „máje", chvoje vysoká s oloupanou korou na kmeni a s vrcholkem ozdobeným stuhami, a pod ní z klestí bouda tak veliká, co by v ní mobl seděti člověk. To bylo znamením, že budou „vyvolávati." — Záhy po poledni plní se náves domácími i přespolními. Mezi tím chodí účastníci hry s hudbou po domech, vybírajíce od hospodářů a děvčat peněžité dary. Každá dívka dá něco, nerada by dostala špatné jméno a nerada by zůstala o tanečních zábavách seděti. Když tak obešli výrostci celou ves, seřadí se v hospodě v průvod: v čele hraje hudba pochod, za ní na opentlených koních junáci dle hodností ozdobeni: král s knížaty a hrabaty, s rychtářem, písařem, hlasatelem a katem. U „boudy" stanou v půlkruhu. Hlasatel nebo vyvolávač promluví: „Na svatýho Ducha sjeli se knížata, hrabata. Náš pan král chce vědět, kolik tu holek má, a jaký mají jména. A ty, pane písaři, podej mi sem to psaní, ve kterým jsou -ské panenky zaznamenány! Už jsem tebe dávno hledal, skrýše zelená, neb ta velkou radost znamená. Pochválen buď Pambůh, že k nám přišel svatý Duch. Nebo v tomto čase, všecko raduje se, každá hora i dolina, každý ptáče i květina chválí Hospodina. Jak pak, my mládenci, radost mít nemáme, kamkoliv se podíváme, všude hojnost panen máme."

Pokárav tesaře, který v boudě nenechal dveří, sestupuje vyvolávač s koně, vleze do boudy a „vyvolává" nejprve děvčatům. Tuto některé ukázky: „U Matoušů čtyry kola se točí, že jejich dceruška krásou a spanilostí pozvedne mládencům oči. U Matoušů je jabloňka, že ta mladší dceruška, je jak pivoňka. Kopec hlíny, že děvečka je jak prut rozmariny. — U Dolejšů je lesíček, že je dceruška jak měsíček; na střeše holoubátko, že je ta děvečka jak poupátko. — Půjdeme dále přes cestičku, u Khodlů najdeme dcerušku, mandel došků, že je ta dceruška jak z damašku atd." — Že mluví pravdu, dovolává se svědectví: „Herum patálie, straka, píka, komedie, je pravda, pane rychtář, nebo ne?" A rychtář svědčí: „Je pravda, lhář svědčí; kdo nesvědčí, lhář je ještě větší, nadělej toho víc!"

Když dostala všecka děvčata svá jména, dojde na hospodáře. O těch však zpívají, a hudebníci nápěv hrají pokaždé po zpěvu. Nápěv jest tento: