„Ponejprv, podruhé, potřetí, že královi hlava sletí." Vyhodí korunu královu mezi děti, které o ni zápasí. Král padne na zem a za jásotu a vřavy nesou jej na nosidkch. Král lapený musí za vojáky, kteří ha dohonili, všecko v hospodě platiti a napřesrok jest volen král nový.

Přirovnáme-li obřady slavnosti králů letničných v Čechách, jak byly: podle hodnověrných svědků slaveny v minulém století a v první polovici století XIX: skoro všude po krajích země české, k obřadům posavadním na Moravě, vysvítá ze všeho (způsob přestrojení, výzdoba stužkami a květy,: uspořádání průvodu, seřaděného za praporeč-níky, ozbrojení šavlemi, opásání, jízda na vyšňořených koních, čtve-račivá říkadla o sousedech, výkřiky „hýlom" na Moravě a „hýle" v cechách; na konec honba za králem atd.), že obřad v Čechách a na Moravěvletnicích úzce spolu souvisí, ba že jest to tožný. Jízda králů na Moravě budí ovšem dojem velikolepější, lahodí pestrotou malebného starobylého kroje tamějšího (míníme tu předem kroj slovenský). Na Moravě udržovala se jízda králů dlouho v starobylé podobě. Teprve v novější době bývá slavnost zapovídána — ale přes to místy „králové" o letnicích posavad jezdívají, jak jsem nahoře vylíčil, byv letos svědkem toho.

Prof. Klvaňa v citované stati své o jízdě „králů" se zmiňuje, že podle zprávy gymn. řed. J. V. Tůmy obřady, podobné „králům", byly známy na Domažlicku. Nejen že byly známy, jsou posavad rozšířeny v okolí Králové Hradce, v jižních cechách, v Domažlická a Plzeňsku,*) jak dokazují bezpečně popisy, které zaslány byly „českému Lidu" z různých stran a kterým tu místa dopřáváme na důkazj že obřady posavad také v cechách nevyhynuly a že se shodují na př. říkadla místy doslovně s říkadly na Moravě. Všeliké nové zprávy o slavnosti letničně, doplňky a opravy budou nám vítány: a otištěny.

Hlavní úloha při jízdě o krála spočívala na prvních třech a na posledních jezdcích z průvodu. To bývali řečníci vybraní. Pážata králova měla vytaseny meče a každé drželo uzdu koně králova. Král měl ruce podepřeny v bok. Měl býti vážným. Usmáti se neměl. Jak se usmál, platil vědro vína. Z říkadel uvádíme: „Před tímto domem na husle hrajú, že tito dva manželé se tak rádi majú." — „Před tímto domem zelené íípí, že tento pacholek nechtěl mezi nás jíti." – – „Před tímto domem je hromada smetí, že tento hospodář má hromadu dětí" atd.