„K Holubům parno nemůže, proto mají děti jako růže" atd. Na konec svalují krále do kaluže, do vody.

Že byla hra na krále a králku rozšířena po cechách všeobecně, nasvědčují také popisy a zprávy, které zachoval budoucí paměti ctihodný Krolmus.*) Vyprávěli mu na Plazsku, Plzeňsku, Rakovnicku a Berounsku r. 1833, že hra ta od nepamětných dob se zachovává a hrá po vsích< českých. Ještě prý r. 1780—1790 slavena bývala na mnohých místech, kde již vyhynula. Byla zapovídána, poněvadž chasníci mnoho škodili rubáním mladých stromků březových, jedlových a pod. na máje, jednak loupáním kor na čepice, pasy, na šat.

Chasníci ustanovili si předem před svátky vánočními, kdo bude králem, kdo bude králkou, kdo bude praporečníkem, knězem čili plampačem (vyvolávačem) a jeho pobočníky, rychtářem, katem, biřicem a ostatní že budou přistrojeni za vojíny. Tu neděli před sv. Duchem, nazvanou „neděle králová", jezdili vojáci s králem na koních a oznamovali budoucí hru na krále a na králku.

Obchůzky s králem a králkou na letnice líčí Krolmus podrobně, uvozuje rozličné varianty. Z nich tuto vypisujeme některé zprávy, aby bylo patrno, že slavnost králová hýla v Čechách silně rozšířena, a že obřady její se shodují s posavadními obřady lidu českého na Moravě i se zbytky týchž obchůzek, kolujícími v Čechách posud mezi lidem.

Všímáme si nejdříve oděvu. Král i králka jsou bile oděni. Na hlavách mají koruny místem z pozlaceného papíru, místem z kůry březové, nebo smrkové nebo jedlové na způsob starodávných čepic. Opásáni jsou korovými pasy, okrášleni fábory červenými, bílýmf a modrými, vyzdobeni kvítím, o letnicích kvetoucím, věnci, ratolestmi. Král má v levé ruce žezlo na 1,5 lokte dlouhé a na prst silné z tříleté jedličky nebo smrčku oloupané, na něm tři obloučky ze součků zahnutých a do jedličky zabodených, otočené na konci vrbovým nebo jívovým proutím. Pravou rukou třímá oštěp z oloupané jedličky nebo smrčku, na jehož konci jest připjata živá rosnička. Králka drží ratolest s třemi růžemi.

Kněz má na sobě bílou košili, na hlavě čepici z kůry smrkové, ozdobenou kvítím a pentlemi, v ruce popsané papíry. Rychtář má na hlavě třírohý klobouk ze smrkové kůry, černý oděv a v ruce jedlový oštěp. Jeho písař přistrojen jest podobně, nemá však oštěpu. Kát červeně oblečen, na hlavě dvourohý klobouk korový, s rukávy vyhrnutými, v ruce meč. Dříč prý oděn také červeně a třírohým-kloboukem z kůry smrkové, s jedlovým nebo smrkovým oštěpem, na jehož konci visí žába živá buď na tkanici nebo ve skřipci. Biřic (sluha)-má za pokrývku hlavy bílou čepička a oděn jest bílou halenou, po