a co novější badatelé z lidového podání o témž obyčeji vytěžili.*)

O podrobnosti tu nejde. Pod čarou dovoláváme se knih na důkaz, že je to obyčej rozšířený po veškeré Evropě západní. Kdo by z laskavých čtenářů chtěl obírati se podrobnostmi, přesvědčí se o tom četbou, spisů, uvedených v poznámkách.

Že slavnost vylíčená (ať již místy děje se koňmo, nebo místy průvod chodívá pěšky) jest původu starodávného, podává doklady historické v knize oznámené Pabst a dokazují to několika zmínkami dvě pozoruhodné dissertace, věnované slavnosti májové o letnicích, **)' kterýchžto spisků ani Pabst ani jiní němečtí spisovatelé ve svých, statích o téže látce neuvádějí.

Obchůzky s králem a králkou o letnicích jsou známy také Slovanům. Mládež zdobí se ratolestmi a květy, přestrojuje se za krále-a královnu, zakrytou závojem, za jejich komonstvo, jezdívá nebo chodí se šavlí v ruce, s praporečníkem v čele nebo po boku královny, zpívá, tancuje, vybírá po domech dárky. Slavnost tato pod různými jmény a s rozmanitými odchylkami známa jest u Slovanů jihovýchodních i západních, jak u nás ukázali Sobotka***) a nedávno Dr. Máchal,+) uvozujíce podrobně doklady, k nimž odkazujeme, zároveň přidávajíce vedle jiných zpráv ++) historická svědectví o slavení letnic-u Slovanů, sehraná od Famincyna.

Obřady slovanské a západoevropské Sobotka i Máchal srovnávají a ukazují na jejich podobu i příbuznost. Příbuznost tato světle a určitě vysvítá, probíráme-li se podrobně popisy v knihách cizích

1 slovanských a srovnáváme-li jednotlivé detaily. Uvažujíce, že obřady při jízdě „králů" na letnice v jednotlivých zemích evropských,.