Předchozí 0110 Následující
str. 105

Jízda „králů" o letnicích v zemích československých.

1. Příbuzné slavnosti u národův evropských, zejména u Slovanů. Obchůzky s „králem" na Slovensku, na Moravě. Důkaz, že jízda „králů" na Moravě je totožná s vyhynulými a hynoucími obřady lidovými o letnicích v Čechách.

V lidovém podání evropském udržuje se posavad starodávný obyčej o letnicích, že chasa přestrojí se za krále a královnu, za průvod jejich a zvláštními obřady napodobí vyjednávání svatby krále s královnou, hledání ženicha „krále" pro králka a naopak; chodívají s průvodem po domech, prosí za dárky a vtipkují, chválí i haní hospodáře, jeho rodinu a čeleď. Slavnost bývá zakončena honem po prchajícím králi a hozením buď jeho nebo vycpané postavy do vody. Toť asi schéma slavnosti lidové, na letnice, kteréž bychom mohli doplniti, oživiti obšírným výkladem o písních, o způsobu maskování, o výzdobě koní, o úpravě máječky, o tancích starého původu a pod., jak v jednotlivých zemích, po Německu, ve Francii, v Anglii, ve Švédsku, v Norsku atd. rázovité jednotlivosti se přidružily k základní podobě zajímavé slavnosti o letnicích. Toho však pomineme, poněvadž řada dokladů jest veliká a zavedlo by nás daleko, kdybychom chtěli vyčerpati to, co uložil ve zvláštní studii o májovém, letničném králi E. Pabst*)


*) Die Volksfeste des Maigrafen in Norddeutschland, Preussen, Lirland, Danemark und Schweden, Eiu Beitrag zur Kulturgeschichta des germa-nisehen Nordens, Berlin, 1865. Zmínky tu zasluhuje také vzácný spisek obsahem příbuzný J. G. Rieger, Das Eosenfest am Pfingstmontag, Sit-tengemalde aus Kheinpfaljs, Mannheim, 1870.

Předchozí   Následující