* Francouzská společnost pro zvelebení věd bude míti ve dnech 15. až 22. září t. r. sjezd v Pau. Kromě jiného bude jednáno o otázce o Baskech (1. jejich dějiny, původ národa baskického, 2, o národních jejich zkazkách).

* Družstvo Folk-Lore Society v Chicagu usneslo se vydávati odborný časopisv pod názvem „The Folk lorist, Journal of the Chicago folklore society". Ěídí jej Fletcher S. Bassett, předseda komitétu pro sjezd folkloristů v Chicagu. (Srv. referát.) První číslo bylo vydáno v červenci s bohatým obsahem: L. Aymé podává výsledky studia v oboru lidovědy mexi kanské. G-. S. Sword přeložil zkazku indiánskou (kmene Sioux) o tanci duchů. H. Wheelerova obírá se lidovým podáním v Illinois. Vedle příspěvku k lidovému podání černochů amerických a směsi statí méně důležitých, zasluhuje povšimnutí studie E. Hirsche o uhranutí.

* Museum für österreichische Volkstrachten, Dle zaručených zpráv některých vídeňských listů má se ve Vídni po příkladu musea kodaňského a berlínského zříditi zvláštní museum pro lidové kroje a nářadí národů v říši rakouské. Základem má býti sbírka krojů a interieurů z nynější výstavy hudební a divadelní. Nemáme a nemůžeme míti nic proti tomu, bude-li ve Vídni zařizováno museum lidu česko-slovenského, upozorňujeme však na to, aby se sběratelé a komitéty, které se mají ustaviti po krajích, dobře rozeznávaly od národopisných odborů budoucí výstavy pražské. Doufáme pevně, že náš lid bude s tím, co po otcích zdědil, v prvé řadě pamatovati na podniky a ústavy české, na výstavu a museum pražské i na musea národopisná krajinská. Víme ze zkušenosti, že užívají různí agenti již nyní záminky, že sbírají pro výstavu pražskou, k vymámení různých předmětů, a bojíme se, že by se to u podniku vídeňského mohlo opakovati.

* Stanislav Ciszewski, jehož referát o knize Filipovićově v tomto čísle přinášíme, rozesílá kvestionář ke sbírání písní jihoslovanskýeh o králeviči Markovi s prosbou, aby listy jihoslovanské jej otiskovaly. Kvestionář sestaven je podrobně, s důkladnou znalostí věci a svědčí, jak se autor zahloubal do soustavného studia látky o Markovi. Těšíme se na dílo, které chystá na základě studia téhož a na základě prací dalších pilný pracovník v oboru lidovědy, jenž právě po delším pobytu u nás v Praze, pak v Záhřebe, koná studia v Německu.

* Nový kancionál slovenský s lidovou knihomalbou. V Slovenských PohPadech (VIII. str. 470 ad.) podává farář J. Mocko, spisovatel pěkné monografie „Život Jura Tranovského, věhlasného cirkevného pevca slovenského" (vyd. v Senici, 1891), zprávu o nově objeveném kancionálu, jenž patřil někdy ševcovskému cechu v Senici. Písně psal Jan Orel' a inicialky i listy titulní jednotlivých oddílů maloval Adam Strezenický na konci století XVII. Práce ujali se roku 1692, tedy právě před dvěma sty lety. Malby Strezenického jsou rázu čistě lidového, shodujíce se ornamentikou se všemi jinými vzory lidového umění slovenského. Z ornamentu rostlinného jako jinde vyniká zvonek (tulipán), útvar růžicovitý. Leckde načrtána jablka a maliny. Z motivů živočišných často namalován had, ryby, lev, dračí hlava jednou. S figurami lidskými (jako tomu v našich knihomalbách vůbec) nebyl šťastný. Kancionál senický je pa-