a kulturou s ním spojená, přebývající v Uhrách". Přes to však, jak se dovídáme, Maďaři, majíce spousty pěkných národních výšivek slovenských, snaží se tyto si přivlastniti na vrub lidového umění svého a částečně snad se jim podaří pokus, aby tím omámili návštěvníky výstavy. Výstava z Pešti vyslaná má podporu od šlechty a silně konkuruje s výstavou naší. Rádi bychom podali úsudky odborných listů francouzských o našich výšivkách.

*Mezinárodní sjezd anthropologů a archaeologů v Moskvě. Dne 13. srpna podle našeho počtu, nebo dne 1. srpna podle kalendáře ruského, zahájen byl velkým knížetem Sergejem Alexandrovičem v Moskvě XI. mezinárodní sjezd pro anthropologíi a předhistorickouar-chaeologii.

Otcem těchto mezinárodních sjezdů, které v dějinách obou jmenovaných věd mají úlohu důležitou, je francouzský praehistorik G. de Mortillet. R. 1865 na sjezdu přírodozpytců ve Spezzii v Italii učinil Mortillet (kterýž se tehdá zabýval především geologií) návrh, aby se občas v různých městech evropských konaly sjezdy, věnované nově zkvétajícím vědám anthropologii a archaeologii. Návrh stal se skutkem a již roku následujícího zasedal v Seu-chátelu ve Švýcarsku první sjezd pod předsednictvím Desorovým. — Neu-chátel byl zvolen bezpochy proto, poněvadž té doby nejvíce zajímaly archaeo-logy evropské nedávno objevené kolové stavby švýcarské (r. 1853 v Curychu), jichž nálezy na vnitrozemských jezerech švýcarských se rok od roku množily. První sjezd obíral se také především jimi, demonstrovaly se stanice na jezeře neuchátelském, především stanice auvernierská z doby kamenné i bronzové.

Druhý sjezd konal se r. 1867 v Paříži za první světové výstavy pařížské. Význačným bodem jeho jednání byl výklad abbého Bourgeoise o nálezu třetihorních pazourků u Thenay v kraji Beauee, a debatta, jež následovala. Dále vykládali Lartet a Desnoyer o jeskyních francouzských, Pruner-bey a Broca o anatomických vlastnostech nejstaršího člověka, Garrigou o kanibalismu v pranhistorii, Nilsson o původu bronzu atd.

Třetí sjezd sešel se pod předsednictvím sira Johna Lubbocka v Nor-wichu v Anglii. V brillantní přednášce srovnal E. Tylor stav předhistorického lidstva s životem divochů nynějších, Stuart, Lewis Steweus, Lubbock a, Hoddes Westropp súčastnili se rozpravy o původu a účelu pomníků megalithických, rozcházejíce se ve svém mínění o nich dosti značně. — Velmi závažný byl výklad Huxleyův o příbuznosti a třídění žijících plemen lidských, který vyvolal řadu dalších rozhovorů, z nichž vynikly polemické přednášky Vogfcova a Brocova,

V srpnu roku 1869 zasedal v Kodani ve velké aule universitní sjezd čtvrtý. Předsedal první dánský archaeolog Worsaae. Přednášky a debatty točily se téměř všechny o starožitnosti zemí severních : Dánska, Norska a Švédska. Bruzelius a Nilsson spojili výklady geologické s archaeologickými v přednášce o klesání a zvedání se půdy na březích Skandinávie. Největší pozornost účastníků sjezdu upoutaly však dánské hromady odpadkové (kjökkenmöddingy), z nichž některé byly na mí|tě prozkoumány (na př. soelagerský na Seelandě). Přednesl o nich J. Steenstrup. Rovněž důležitý byly výklady Hildebrandovy o skalních norských skulpturách, Van Dubenovy o předhistorických lebkách dánských dolmenů, při čemž se rozpředla živá debatta mezi Quatrefagesem, Worsaaem a Vogtem. — Řada výletů zakončila sjezd,