Václavek o „Významu národopisné výstavy pražské r. 1894 a přípravách k ní na Moravském Valašsku", sestavuje při tom literaturu valašské lidovědy. Týž spisovatel popisuje pak stručně, ale přehledne „Moravské Valašsko, kroj a lid". V článku zejména pozoru zasluhuje pěkná stať o kroji. Vlasta Havelková poučuje čtenáře „O vyšívání valašském", znova poukazujíc na starobylost a originálnost lidového vyšívání. Překvapil nás znalecky psaný článek D u š a-n a S. Jurkovi če „O vesnické chalupě" s obrázkem.

Národopisná výstavka v Ořechově, v Brně, 1892. K vsetínskému „Průvodci" druží se vkusně upravená knížka, v níž podrobné naznačen popis výstavy a slavnosti národopisné v Ořechově u Brna. Knížka líbí se nám velice pro názorný výklad a pak proto, že jsou v ní uveřejněny vedle popisu předmětů vystavených písně, hry, tance s textem i s melodiemi, jež v okolí Ořechová byly sebrány. Na výstavě znázorněny jizby lidové, lidové lékařství, kraslice, lidové umění, kuchařské umění, vyšívání a pod. Při slavnosti byly konány zábavné a obřadové hry, Králenky, svatební obyčeje („zalikování" a p.), hody, tance starodávné, sebrané od slč. Běhálkové. Vše to sebráno v okolí Ořechová a na památku výstavky v knížce vypsáno podrobně. Pořadatel její zavděčil se nejen účastníkům výstavky, nýbrž vůbec všem, kdož se obírají studiem lidovědy českoslovanské. Výstava byla pořádána zásluhou obětavých manželů Bakešových.

Trávnice, 100 slovenských národních piesní, na klavír při-strojil M. F r a nvc i s c i, vydal Ján Francisci, sklad u J. Franc.isci v Turč. Sv. Martině nebo u Stef. Gala v Liptovskom sv. Mikuláši, 1892, cena 1 zl. 50 kr. Pokládáme za svou povinnost tuto upozorniti na sbírku písní slovenských, har-monisovaných pro piano v duchu lidové hudby slovenské beze vší strojenosti a doprovodu vyumělkovaného. M. Francisci nesetřel svojí harmonisací s písní slovenských původní lahodnosti hudby lidové. Čteme o této nové sbírce písní posudek ve Slovenských Pohľadech (VIII. 502—503), který tuto neváháme doslovně opakovati: „M. Francisci vedel trafit všade pravý sposob věci; ne-harmonisoval priťažko a predsa zase tak, že zvláštny ráz našich piesní je všade zachovaný. Posial' komponisti mordovali sa kadejakými transkripciami slovenských piesní a robili z toho fantasie, z ktorých vyšuměl slovenský duch: toto jest bez zbytočnej „koncertnosti", no tak, že ktorýkoľvek náš člověk to zahrá, počuje v piesni všetko, čo nám trávnice naše robí milými, — a cudzinec, ak má trochu hudobného ducha, vycítí tiež ľahko originálnost melodie. Možno, že niekomu niektoré budu sa zdaf málo cifrovanými, lebo my sme už vel'mi přivykli tomu spósobu, ako trávnice hrá cigán: komu je málo cifry, nechže si pricifruje sám: tak, ako sú, sú dobré a ušľachtile po slovensky."

Filipovič Ivan. Kraljevic Marko u narodnim pjesmama. 2. po-množano izdanje so 21 slikom, risao V. Anderle, Zagreb, 1891, str. XX + 587. Dvě byla themata, kterými nejčastěji se obírala lidová poesie chorvatsko-srbská: bitva na Košovém poli a život králeviče Marica. Cyklem látky první zabývali se ve vědeckých studiích St. Novakovič, V. Jagič, A. Pavič, T. Maretió. Bádání o králeviči Markovi posud není ukončeno. Plno práce ještě zbývá. Materiál je veliký a roztroušen je po různých, skoro nepřístupných časopisech, jednak v knihách vydaných o sobě, z nichž uvádíme sbírku, vydanou r. 1836 v Pešti z Vuka „Pesme kralévica Marka, sovoku pléně iz različiti junački pesnarica". E. 1857 vyšla v Novém Sadě sbírka písní a dočkala se v témže roce 8. vydání „Pesme junačke národně o Kraljevicu Marku". V ř. 1871 knihtiskárna V. Va-

,