Předchozí 0075 Následující
str. 74

častěji k sobě zády se obraceli a hrby do sebe vráželi. Tanci tomu učili se již třeba i tři neděle před tím. Potom dělal medvěd různé kousky, skákal přes hůl, nemotorně tančil atd Ku konci představoval onen, jenž nesl posadu, zvířata v ní jako dravou zvěř z dalekých krajin s mnohými veselými poznámkami. Za to byli pak hojně pohoštěni.

Horažďovice.    Frant. Kosák.

Na konci masopustu chodívají děti od domu k domu a zpívají: „Panímámo, pečte šišky, medvědáři jdou, nežli vy je napečete, už tady jsou."

Z Velvarska.    Ant. Langová.

Hoši — obyčejně tři — se ustrojí za maškary v masopustě a vstoupivše do stavení, říkají: „Holá, holá, já pan pronobus vinšuju vám šťastný masopust! abyste šišky, báby smažili, a mně taky něco darovali. Ať je šiška nebo bába, má huba to všecko ráda. — Když jsem šel okolo Kolína, vyběhla na mě bílá kobyla; když jsem šel kolem třech vesnic, vyběhlo na mě houf slepic; já jsem je rozehnal a všechny do pytle sebral."

Ohnišfany.    Jos. Košťál.

Na konec masopustu chodily po vsi přistrojené maškary s muzikanty. Jeden měl oděv strakatý, ze samých záplat, proto také „strakapoun" (hanz-buřt) se nazýval; jiný byl přistrojený s pinglem a cylindrem za žida, opět jiný byl celý otočený hrachovinou — tomu se říkalo „medvěd", jiný za koníčka. Koníček měl udělanou dřevěnou hlavu s krkem, k tomu byla přidělána železná podlouhlá obruč, do které jeden si vlezl a vše přikryl šatem dlouhým, tak že to vypadalo, jako kdyby jezdil na koni; opět jiný byl za ženskou přistrojen. Ti chodili od stavení ke stavení s muzikou; napřed šel strakapoun se židem a vytioukali ve stavení, co kde se dalo vzít. Kde zapomněla hospodyně v troubě pečeni, zmizela v pytli židově, rovněž šišky, buchty a j., vše vzali. Žertovné hospodyňky, chtíce poberty potrestat, daly na kamna pekáč naplněný vodou. Některý mysle, že tam pečeně, strhl rychle pekáč dolů, avšak byl ku svému překvapení vodou notně polit. Ve stavení s hospodyní a mladými děvčaty po-tancovali, dávali jim připíjet — kořalku — načež tanečnice je nějakým peněžitým dárkem obmyslily, a šli zase dále, až prochodili celou ves. Pak si zaplatili muzikanty a o zbytek se rozdělili. Večer byla muzika.

Nebovidy. Z vypravování p. Jana Jirsy.     Lad. Nágl.

V Polepech chodili na konec masopustu Turek, mouřenín, medvěd, dva mládenci, dva laufrové, dva židé. Chodili s muzikou po staveních. Laufr šel napřed a opověděl se; když hospodář neb hospodyně dovolila, tak přišli všichni; ale všechno napřed se muselo před nimi uklidit, neb byli velcí pobertové. Když potancovali jednu píseň v seknici, tak mládenec, jenž měl talíř, flašku s trunkem a skleničku, nalil trunku do skleničky a připíjel, začež dostali peníze. Pak se o ně dělili.

Polepy.    Lad. Nágl.

U sv. Jakuba chodil „loufr, koníček" a pod , jako v Polepech Slídili po troubách a prosili o oves pro koníčka. Aby pány maškary oklamali, umyli kus podešve, aby byl načernalý, dali to na talíř a na to zelí, aby myslili, že je to uzené maso.

Sv. Jakub.    Lad. Nágl.

Předchozí   Následující