str. 67
Na s v. Kehoře šelma sedlák, který neoře. Na sv. ítehoře žába hubu otevře. Ten den chodívali také „řehořníei", t. j. učitel se žáky, po staveních a vybírali při tom různé dárky, rozličné básničky říkajíce a písně zpívajíce, jako: „Naše holky markytánky, to jsou jistě hodný holky, ony se o nás starají, na papírnám dávají." (Jenom jedna sloha.)
Dle M. Pelcové.
Bavoryně u Žebráka Emanuel Mareš.
Na tučný Čtvrtek má chasa odpůldne prázdno. V ten den vaří a peče hospodyně maso, smaží smaženice čili šišky, buchty a dolky. Smaženice či šišky jest pečivo podoby rohlíčků, pletencůy, ano i kužele a smaží se na másle i na oleji.
Bezděkov u Choltic. Jos. Hanuš.
Sv. Maří Magdalena byla prý velmi tučná. O posledním čtvrtku vmaso-pustním slyšela Krista kázati a hněď na víru se obrátila — a postila se. čtvrtek ten na památku toho slově — tučný čtvrtek.
Díly v Chodsku. Jindř. Baar.
Na tučný čtvrtek a masopustní úterý se nemělo přísti, poněvadž by žáby pak žraly na poli len.
Radvanovice. Jaroslav Valkoun.
Na tučný čtvrtek (poslední to čtvrtek v masopustě) má každý hodně jísti a píti, aby po celý rok byl při síle.
Kratonohy. učitel Fr. Jirsák
Do nedávná patřil mezi zábavy masopustní tak zvaný šplochan. V každém masopustě pořádají jeden šplochan selky a jeden děvčata. I čeládka strojívala si šplochany. K tomu účelu účastnice šplochanu přispějí buď moukou, vejci a jiným vařivem, nebo masem, i také penězi. Den před šplochanem upekou množství koláčů a „věnec". Druhý den zapřáhnou do několika vystrojených vozů voly. Do prvního povozu sednou hudebníci, do ostatních pořada-telky šplochanu. Hudebníci spustí a povozy se hnou. Průvod jede vsí a před ním pobíhají směšně nastrojené maškary, rozličné žerty provozujíce. Na vozech zní zpěv a smích a pije se rosolka. Celý průvod jede do vesnice sousední, kterou projede. Z vozil házejí mezi zevlující mládež tak zvané metáčky. Obrá-tivše se vrátí se domů a sejdou so ku hostině, která na společné útraty ustrojí se v některé živnosti. Nežli hostina se ukončí, bývá úplná tma a rozjařená společnost odebere se do hospody, kde jest taneční zábava. Nyní u nás místo šplochanu byla zavedena slavnost Kateřinská, pořádaný, na podzim kolem svátku sv. Kateřiny.
Jíkev u Nymburka. Aug. Hajný.
„Šimlu"*) pořádají o masopustě chasníci některé vesnice a obcházejí s ní po sousedních vesnících s hudebníky. — Přinesše do krajního stavení ve
*) V Táborsku na př. v Kostelci u Vorlíka říkají „klibna". Srv. moje Staročeské výroční obyčeje, 1889, str. 49. Článek o klibně od J. Soukupa s dodatkem redakce přineseme v tomto ročníku.
