tento pro svou nákladnost, nedostatek svéráznosti, střízlivost, barev nepronikl v lid, tak že lze jej pokládati za nábytek městský.

Nábytek pro potřebu a pro lid byl měkký, malovaný. Ten měl všecky vlastnosti, jimiž vyhovoval širokým vrstvám lidu. Byl laciný a trvanlivý, jsa zhotoven ze smolných prken borových, nejčastěji domácí výroby. Prostý vnějšek zakryt malbou samého vyrabitele truhláře. U porovnání s vykládáním byla malba snadnější a rychlejší, hojnost a láce živých barev nekladla fantasii umělcově mezí a hotový výrobek jeho líbil se lidu jako odlesk pestroty, živosti a rozmanitosti, kterou vídal v okolní přírodě. Odtud všeobecné jeho rozšíření a poměrná dokonalost, k níž dospěli mistři některých kusů. K tomuto druhu nábytku bude v přítomné stati přihlíženo.

V selské světnici nebývalo mnoho nábytku. Stůl, málo židlí, několik lavic, postel, mísník, police na nádobí, časem kolébka a někde koutní jarmárka byly nejobyčejnější kusy. V komoře bývala jarmara, truhly a postel. Z těchto bývaly nejčastěji malovány truhly, jarmary, postele a dále ještě okenice a dvéře. Než i drobnější kusy nábytku a jiné předměty a nástroje malbou bývaly zdobeny. Tak nalézáme malované police, vařenky, náčiní na len, konve, lomenice, ba r. 1800 dal si soused Hrázký v Kostomlátkách omalovati komín pěkným ornamentem, V mnohých staveních nebylo předmětu, který by nebyl malbou zdoben. Stopy té doby ještě leckdes najdeme. (U Pokorných v Kostomlátkách, u Filounků v Hlušičkách, u Doušů v Hrobičanech na Bydžovsku.) V posledně jmenovaném místě ujišťují, že stěny jejich světnice byly toutéž pěknou malbou okrášleny, kteráž až dosud na dveřích a okenicích se zachovala.

Závistiví lidé s úsměškem na takové příklady ukazovali jako na nějaké parádnictví:

@R@Erbenovy „Písně a říkadla" str. 272.

Tak daleko v zálibě v barvách nemohl ovšem jíti každý, ne-byloť to ani tehdy jen tak laciné. Kolik na př. výbava stála, dovídáme se z písně, kterou zpívají na Domažlicku, když uvádějí mladou hospodyni do nové domácnosti:

@R@Erben 376.

často krásně malovaná úprava nábytku byla věnem, které dal dceři své umělý truhlář. Jindy rozmarná náhoda pomohla šťastnému smrtelníku k penězům a učinila jej mecenášem malířského umění.