V zadu korduly umístěni jsou tři „páni" nebo „tulipáni", šňů-rečkování rovněž kosníkovité, velice husté a ovšem zajímavé. Prostřední pán" bývá největší. Šňůrečkování kordul dětských a lidí starých bývá jednodušší a menší.

Celkem kordulu barevně velice zvedají třapce č. „kytky" červené (tmavě cinobrové) a kudrnaté (střapaté), menší než u sousedních krojův. U krku jsou dvě, u spodního konce direk jedna, u každé kapsy po dvou a u každého „pána" jedna. Velcí „parádníci" mají i na vnitřní straně přednic, červeným suknem podložených, vyšívaný barevný květ ze srdce vybíhající. Uvnitř na levé straně bývá ještě jedna kapsa. Dirky kordul šohajských provlékají se obyčejně červenými a modrými haraskami, jichž konce z prostředních dolů visí.

Když jest pěkně, chodí mládež „enem tak", t. j. pouze v kor-duli. Při deštivém nebo sychravém počasí vklouzne do lajbíka, bílého, krátkého to kabátku z flanelu, s knoflíčky porcelánovými a s přeložením pod bradou a na rukávech, z pravidla červeným, u starších temněji zbarveným. Vyroste-li majitel z lajbíku, přehrne výložky rukávu a tu se červeň ztratí, rovněž jako při sychravém počasí výložky náprsní, neboť tu se lajbík až po bradu zapíná.

Halena jest tu střihu obyčejného. Čtyřhranný límec její bývá užší než na ostrožských halenách a „neofranclený", t. j. nemá třepení. Pouze červená šňůra lemuje jej kolem do kola. Jako skorém všude tak i na Kunovicku zřídka kdy se oblékává halena důkladně; přehazuje se přes ramena a jen staré, rozedrané haleny se i na ruce navlékají a bývají pak buď řemenem, nezřídka i pouhým povříslem v pase přepásány.

Mužský kožich kunovického kroje jest zcela zvláštní a cha-rakterisuje již z daleka a nejlépe Kunovjana. Jest bílý, bílou hlinkou křídovaný. Límec jeho kolem krku jest přehrnutý, takže, zvláště při novém kožiše, bělostný beránek, podšívku celého kožichu tvořící, kolem krku bělostné „boa" tvoří a velice sličně se nese. . Na předu a dole lemuje kožich kosmatá černá vlna, často přeložením přednic na prsou bílé, vnitřní ustupující. Od kraje do vnitra pošita jest bílá kůže „prémem" z kůže hnědočervené, 5—6 cm. široké s lemem z kůže černé. Lem ten černý táhne se i po bocích nahoru ke kyčlím, kdež pak udělána bývá z kůžiček červených i černých pěkně vystříhaných zvláštní kvítková ozdoba a na druhou stranu proti ní jiná z proplétaných černých a červených kůžiček ve tvaru čtverečkovaného proužku. Na ramenech a u kapes (jsou-li jaké) jsou všechny švy úzce černou kůžičkou přešity. (Viz č. 1.)

Jakkoliv kožichy takové tu a tam již i menší chlapci nosí, přece u mládeže převládá nějaký „burnus", t.j. látkový dlouhý zimník, nebo i hněd „dubenný“ kožíšek, na Uh. Hradišťsku i u starých obvyklý.

Širák, t. j. klobouk nosí se nyní většinou světle šedý se světle šedou pentlí, ale u Podolí mají širáčky raději černé se zelenými vi-