Předchozí 0023 Následující
str. 22

Nohavice mužské jsou nyní vesměs ze sukna černého a bývají světle modrými hedvábnými nebo drsnými „kamrhólovými" (Ka-meelhaar) šňůrami drobně „malovány" kolem „kapec", t. j. předních dvou rozporkův, a lak hustě, že „malování" na větší vzdálenost činí dojem jednolitého světlemodrého kosníkovitého (deltoidického) obrazce. Po bocích nohavic táhne se širší světle modrá hedvábná kamrhóloyá a pletená (krejčí si ji obyčejně sami pletou) šňůra na 1,5cm široká, v kloubech obrací se na zad a tvoří v křížích zvláštní zákrutku rozmanitých forem. Tím, že šňůry jsou ploché, liší se velice typicky i v ornamentální své konstrukci, interessantní v detailech (viz obraz č. 3.) od šňůrování, jaké oblíbeno jest u Maďarů. Ti mají šňůry tlusté kulaté a tím šňůrování nedociluje té ohebnosti a tudíž i bohatosti, jako šňůrování slovenské, kteréž beztoho jest tak jako kroj celý podkladem maďarskému. *)

Protože světle modrá barva hedvábu snadno na slunci bledne a šediví, nabývá šňůrování kroje tohoto brzy dosti pěkného vzezření.

Ve všední den nosí se na Kunovicku jako skorém všude na Slováci „gatě", konopné široké nohavice do bot zastrčené a přes ně modrá, málokdy vyšívaná zástěra s červenými „trhačkami" (stuhami).

Opasek nebývá nyní široký, ale velice dlouhý a kroužky žlutými kolem direk vybíjený a u parádníků i vtlačenými ozdobami vyšperkovaný. První ovinutí jeho se velice stahuje, čímž štíhlost šohajů — jako na celém Slovácku — vyniká neobyčejně. Druhé obyčejně volně kolem levé kyčle se otáčí a jakési malebnosti celku dodává. Jako jinde tak i na Kunovicku zastrkuje si mužská část do „kapec" nohavic nejen šátek — často i pestrý — tak aby z obou „kapec" vyčníval, nýbrž i modlitební knížku — jde-li ovšem do kostela.

Kordůlky, t. j. vesty mužské (srv. obr. č. 3.), od našich městských tím již odchylné, že i záda látková mají, bývají tak jaká nohavice z černého sukna ušity, dosti krátké a na prsou vždy otevřené. Na límci jejich jest velice drobné modré a pouze tu a tam červenými příkrasami všitými promíchané šňůrečkování. Ostatní: u kapes, na levé straně prsní a na zádech korduly jest jenom světle modré.

Na levé straně prsní bývá vyšit šňůrečkami t. zv. „stromek*1, jenž skutečně stromkovitě podél direk vyrůstá, na obě strany pěkné ornamentální větve vysílaje. Někdy — ale řidčeji — vyvinuje se ze šňůry položené podél dírek jednostranně vodorovnými větvemi. Pravá přední strana vyzdobena jest olověnými nebo cínovými knoflíky, na nichž vždy reliéfový hrozen s lístkem bývá vyznačen.


*) Srovnání názvů krojových maďarských s názvy slovenskými je v té příčině velice instruktivní, na příkl. sziir (širica), gúnya (huňka), gátya (gatě) atd

Předchozí   Následující