Nálezy, ač nepatrné, umožňují přece posouditi, za které asi doby hradiště bylo zbudováno. Ve valech a v ploše uvnitř hradiště nalezené staré střepy jsou skoro všechny typu stejného. Tuhové střepy pro sebe mohly by poukazovati na dobu duchcovskou čili t. zv. latěnskou, ale velká většina střepů druhých rozhodně poukazuje k době mladší, totiž k době předpřemyslovské, v níž se tuhových nádob, jak známo, často používalo; ano u nás se užívalo tuhových nádob tlustostěnných (kotlů) až do mladšího středověku. Jeden střep tuhový vykazuje okrasu typu starších valů, právě takovou, jakou mají druhé zde nalezené střepy skoro všechny, a ty poukazují asi na šesté století po Kr. Hradiště bylo zbudováno beze vší pochybnosti národem slovanským.

Domnívám se, že hradiště na „Věnci'' čili „Pržmu" u čkyň s kamennými valy, jež jsem byl v r. 1873 objevil a r. 1875 popsal,*) a i několik tam nalezených a vlnitě ozdobených střepů vyobrazil, souhlasiti bude asi s hradištěm nad Volynkou u Strakonic v jeho složení i v jeho stáří. Podrobné prozkoumání hradiště tohoto mně majitel statku elčovického, známý pražský doktor, odepřel, „jelikož prý si svůj les nedá znečistiti."

Co se týče dávno již známého hradiště na „Katovické Hoře" neb „Kněží Hoře", ležící mezi Strakonicemi a Horažďovicemi na levém břehu Otavy, **) vysvítá ze zprávy bedlivého badatele Beneše, uveřejněné též ve Wocelově „Pravěku", že oba střední valy a částečně i vnitřní val třikráte jsou spečeny a myslím, že asi týmž způsobem, jako valy litoradlické. Beneš vypravuje o vrstvách kamení a písku, které jsou částečně spečené a domnívá se, že ku spečení vrstev upotřebeno bylo dříví, které se nakladlo nad vrstvy písku a kamení a pak bylo zapáleno. Počínání takové nemohlo by přinésti výsledku, jelikož žár, vzniklý z hořícího dříví nad valem rozloženého, může účinkovati hlavně vzhůru, totiž do vzduchu, a jen když oheň zasáhne nejspodnější část dříví, mohl by, ale jen nedostatečně, působiti i na přímo pod ním ležící kamení nebo písek.

Proto již prof. dr. Rzilia z techniky vídeňské pochyboval o správnosti mínění Benešova a vůbec se vyslovil proti spékání valů způsobem takovým. Pálení se dalo, jak jsme u valů litorad-lických viděli, naopak: palivo kladlo se ve spod a tím byl účel zamyšlený docílen. Co se paliva týče, byl jsem také původně toho mínění, že jím bylo dříví, ale po prohledání kamenných škvárů litoradlických, škvárů ze skleněného vrchu „Jeruzaléma" u Kešmarku na Slovinsku a několika škvárů odjinud pocházejících, soudil jsem