Na nejvyšším místě vnitřní polohy vykopáua byla stoka 4 m. dlouhá a 1 m. široká, do 0,6 m. hloubky; tu hned pod svrchní vrstvou země lesní vyskytla se přirozená půda kamenitá a písčitá. Na severozápadní straně vykopána vedle valu také stoka, která objevila mnoho prstité černé země lesní, pod níž leželo na přirozené půdě několik střepů; proti tomuto místu vykopán na severovýchodní straně 2 m. dlouhý a 1 m. široký průkop, a tu se ukázalo pod slabou vrstvou země lesní na přirozené půdě několik uhlíčků. Jiný průkop směrem k jihu, 2 m. dlouhý a 1 m. široký, do 0,8 m. hloubky vykopaný, objevil pod slabou vrstvou země lesní přirozenou půdu pískovitou a hlinitou. Konečně průkop uprostřed hradišté, 2 m. dlouhý, 1 m. široký a 0,6 m. hluboký, ukázal pod slabou vrstvou země lesní v povrchu písčité a hlinité vrstvě dva střípky a velké ucho hrnce.

K zbudování valu hradiště tohoto nepoužívalo se tedy uhlí, valy nejsou tudíž spečené, nýbrž na půdu jejich nasypána byla napřed hlína vedle vykopaná a na tu bylo nakládáno kamení. Zde možno i sledovati, odkud se kamení k valům bralo; na jihovýchodním spádu vrchu sledovali jsme totiž rovnou čarou od vrcholu porůznu roztroušené kusy křemence směrem ku starému lomu u břehu potoka „Libochova" ; a skutečně souhlasí kámen lomu s kamením valů. Nejspíše že vláčeli kamení k vrcholu, při čemž sem tam zůstaly kusy ležeti, kde se až podnes nalézají.

Střepy. Počet nalezených střepů jest poměrně značný ; střepy pocházejí ponejvíce ze strany, z okraje a ze dna osudí. Celkem liší se od střepů hradiště litoradlického očividně, a poukazují na starší dobu. Jsouť většinou tenkostěnné, z jemné hlíny robené, mnoho jich jest tuhou do černá, nebo hlínou do červena a do žlutá potřeno. Okraje jsou na venek vyhnuté, větších a menších oušek našlo se několik, jedno malé dno jest do vnitř vypouklé; více střepů pochází z osudí malého, břichatého. Všecky jsou z nádob od ruky dělaných a ponejvíce jen slabě pálených. Ozdob nemá žádný střep.

Přihlížíme-li k všeobecnému postupu zkušenosti a dovednosti práce lidské, musíme souditi již z toho, že hradiště je zbudováno jednoduchým právě naznačeným způsobem, že je asi starším než hradiště litoradlické se spečenými valy, a skutečuě ukazují i střepy zde nalezené na starší dobu. Hradiště poněšické zbudováno bylo, jak tomu v okolí se nalézající mohyly svědčí, za doby hallstattské, ne-li již za doby bronzové. Doposud často pronášený názor, dle něhož hradiště s podobnými jednoduchými valy, jaké jsme zde nalezli, jsou původu mladšího, kdežto hradiště se spečenými valy jsou staršího původu a Keltům se připisují, zdá se býti úplně mylným. Jisto jest aspoň, že hradiště poněšické „Na Hradci" starší jest hradiště litoradlického se spečenými valy.