Skoro proti hradišti litoradlickému objevil jsem r. 1882 podél pravého břehu Vltavy v revíru poněšickém na vrchu „Hradci" menší hradiště, obsahující okolo 90 arů; popsal a vyobrazil jsem je v téže zprávě jako hradiště předešlé. Na podlouhlém temeni homolovitého vrchu tohoto rozkládá se hradiště trojím valem kamenným kolem

Obr. IV. Plán hradiště „Na Hradci" u Poněšic.

obehnané (obr. IV.), z něhož možno daleko viděti po údolí vltavském.. Valy jeho jsou již velmi rozpadlé. Vnitřní val jest nyní 8,5—9,5 m. široký, uvnitř 0,4—1 m. a zvenčí 1—2 m. vysoký.

Průkop v jihozápadní části valu vnitřního (obr. IV. a) podal následující průřez (obraz V.): na přirozené půdě hlinité nasypána

byla písčitá hlína (obr. V. 1), pocházející z příkopu při vnitřním boku valu (3); vrstva ta byla 0,8 m. silná a nad ní spočívala vrstva většího kamení (křemence a ruly), 0,6 m. silná (2), původně mnohém vyšší; val má zde dnes jenom 1,4 m. výšky a za to 9 m. šířky. Vrstva hlíny i vrstva kamení obsahovaly střepy; také několik nepatrných kousků uhlí ukázalo se mezi kamením. Uhelné vrstvy, páleného písku nebo spečeného kamení zde nebylo. Průkop na východní straně (obr. IV. b) objevil stejné složení.

Obr. V. Průřez hlavního jihovýchodního valu (a) na hradišti poněšickém.