zůstaly mezi ním mezery, tvořící jakési vzdušné roury. Po té byla vrstva kamením doplněna. Potom bylo uhlí zapáleno, žárem se písek pálil a částečně i roztavil; také kamení se pálilo a částečně, hlavně poblíž vzdušných rour, se speklo. Tím se vrstvy usadily, nabyvše spečením náležité pevnosti, konečně se i roury samy zasypaly a uhlí až na málo zbvtků uhaslo. Popel byl během času vodou, která deštěm do valu vnikala, rozpuštěn a tak ponejvíce zmizel; jen tam, kde déšť k němu vniknouti nemohl, se zachoval. Po tomto zbudována byla další čásť valu týmž způsobem, až byl konečně celý val hotov Na stranách hradiště, kde pro spád polohy nebylo potřeba vyššího valu, jako zde na severových. straně (u c), postačil val jednou spečený, složení vylíčeného Na místech přístupnějších však, která vyžadovala vyššího valu, jako zde na záp. straně, dála se sice práce týmž způsobem: nasypáno bylo uhlí, na ně písek a kamení, a uhlí bylo podpáleno, ale to se opakovalo celkem, jak z průřezu (obr. II.) vysvítá, třikráte po sobě. Po třetí mohla býti vrstva kamení mnohem silnější, jelikož oblé jádro valu uvolnilo přístup vzduchu a tím i žár se stal vydatnějším.

Na straně hradiště, kde pro příkrý spád aneb jinou přirozenou ochranu, na př. vodu, opevnění potřeba nebylo, jako zde na jihovýchodní straně, nebyl val vůbec zbudován.

Zajímavou okolností jest, že tam, kde se zvýšení valu třikráte opakovalo, při druhém spékání kladeno bylo uhlí jen na vnitřní bok, ano, že i při třetím spékání uhelná vrstva na venek tak daleko nesáhala jako uvnitř. Souvisí to s účelem valu; obležený lid chtěl míti před sebou co možná pevnou zeď, kdežto nepřítel zvenčí měl se lopotiti na příkrém boku valu a s povolným kamením káceti se dolů.

Co se týče doby, do které zbudování hradiště litoradlického spadá, není možno pro nedostatečné nálezy tak lehce přesný úsudek podati; nalezené střepy, kromě jediného, žádných okras nemají a k tomu jsou jedny od ruky, druhé na kruhu dělány, oboje však vedle sebe a v téže vrstvě nalezeny. Střepy od ruky zrobené, mezi nimi zvláště tuhou potřené, mohly by pro sebe poukazovati i na dobu hallstattskou, kdežto tahový střep a střepy na kruhu točené rázu staršího typu hra-dištného mohly se tam dostati později; hradiště toto po delší čas nikdy však nebylo obydleno. Uvážíme-li však, že v Čechách zachovala se osudí starého typu vedle novějšího na kruhu hotoveného až do 7. stol. po Kr., a že střepy oboje nalezeny byly vedle sebe v téže vrstvě, zdá se býti pravdě nejpodobnější ten soud, že hradiště litorad-lické se spálenými valy zbudováno bylo okolo 5. stol. po Kr. Ve středověku užíváno bylo za pole, jak podnes na vnitřní ploše ukazují zachované záhony. Dnes se na něm prostírá hluboký les.