a valné shromáždění neboli konvent. První se skládá z dvanácti prebysterů, starších obce doživotně volených, k nimž přistupuje ještě kurátor s kostelníky a občanská vrchnost. Svolává je farář kdykoli uzná za dobré a radí se s nimi o méně důležitých věcech. — Církevní konvent scházívá se řidčeji, jednou neb dvakrát do roka a musí se oznámiti aspoň týden napřed s kazatelny. Působnost jeho je velmi rozmanitá. Na něm volí se farář ovšem za přítomnosti zástupce seniorátu, na něm se též rozhoduje o učiteli. Přijímají se účty za rok minulý a rozvrhuje se, mnoho-li na příště má se vybírati ve prospěch církve. Poplatky namnoze záležejí v naturaliích a rozdělovány jsou velmi různě. Buď po duších, ale tu vyjímají se starší osoby a děti do dvanácti let; nebo dle párů manželských anebo konečně »dl'a volóv, vládání gruntu a jutróv*. Mimo to zadává konvent nájem církevních pozemků, ustanovují se zřízenci církevní (hlásníkj a navrhuje se, mnoho-Ii se má žá-dati ku př. za zvonění, ano vyměřuje se i porodní bábě poplatek, ne více, než 70 kr. a půl kýly žita »od postelkyně«. Kýla je čtyři mítovníky a 60 litrů.

Mimo předepsané poplatky, uvedené příjmy a dobrovolné oběti často vzpomíná se »zvoník« jako značný pramen důchodů církevních. Dříve totiž každé neděle obcházel kostelem kostelník s tyčí, na níž byl zvoneček a sáček na milodary. Časem však horlivosti ubylo, mnoho tato sbírka nevynášela, i bylo ustanoveno, že zvoneček má zůstati jen dva dny v roce a to na den » Nového léta< a >Vstoupení Páně«. Jinak se má zrušiti a jednou pro vždy sesypal každý evangelický pár půl mítovníka a založena byla tak »zvončoková sosýpka*, jež se měla neustále zvětšovati půjčováním na úrok.

Mezi vydáními církve činí největší položku vydání na školu a kostel. Škola cerovská je církevní, t. j. do nedávná vydržovala se jedině obyvatelstvem cerovským. Původu je starého, jak už bylo vzpomenuto. Mezi chatrnými školami sousedními činí opravdu čestnou výjimku, Ale nebylo to shadné á mnoho stálo obětí a namáhání, než podařilo se nynějšímu učiteli sehnati sumu 1000 zl. a pohnouti osadníky ku stavbě nuvé školy. Vyučuje se v šesti odděleních v jedné místnosti jediným učitelem. Děti povinny jsou choditi od 6. r. do 12.; na to se zařadí do školy opětovací, jež trvá ještě tři léta a má po čtyřech hodinách týdně. Mimo dávky, které později se uvedou, platí každé dítě za celoroční vyučování tři koruny, katolické čtyři a 30 h. na učitelský pensijní fond dle státního nařízení.

Z předmětů dle přání rodičů je na prvém místě náboženství, jemuž učí učitel 6 hod. týdně. Seznamují se tu se základními pravdami náboženskými a učí se zpívati z »Tranoscia«, kostelní, modlitební knihy a zpěvníku; katolickým dětem vykládá se týmž učitelem katechismus. Dále učí se čtení, psaní, počítání, maďarštině, přírodopisu a něco zeměpisu. V národním ohledu do nedávná církevní školy byly velmi důležité — a z části jsou posud :— — však nyní se vzmáhá maďarisace, zvláště když představení evangelické církve předstihují stát různými maďarisujícími nařízeními. Tak před 15 lety bylo prohlášeno, že tři předměty mají se učiti maďarsky a před dvěma léty stoupl počet hodin věnovaných maďarštině na 17. Pomůcek školních není mnoho, a nebylo by ani těch, kdyby zdejší učitel nesnažil se doplniti, čeho obec různými břemeny obtížená opatřiti nemůže, nebo pro co občané nemají ani smyslu. Rozvrh učiva v našem slova smyslu není skoro ani možný, ale přec mládež nabývá značných vědomostí neobyčejnou obětavostí učitele. Školní rok, který počíná 15. září, pro »prváky* 1. září, končí počátkem května neb již v dubnu slavnostní zkouškou v kostele. Jí bývá