stín padá do blahodárné činností potravního sdružení. Jest totiž pod ochranou ústředního spolku »Hangyae, jenž dává si platiti svoje illu-sorní protektorství maďarisováním všeho,, od knih počínaje až k nápisu nej-menší lahvičky.

Konečně asi před půldruhým rokem založena byla též akciová mlékárna. Tento podnik však nezdařil se tak, jak předcházející. Úvěr na zařízení byl povolen, také zjednán velmi dobrý odbyt másla ve Vídni, ale právě první rok, jenž měl svým výtěžkem vzbuditi důvěru lidu, sklamal neobyčejným suchem. Někteří počali nedůvěřovati, jiní nosili mléka málo, nepravidelně, a tak mlékárna byla zastavena a je nyní na prodej.

To jest krátký přehled hospodářského rozvoje dědiny Cerova, a obraz ten potvrzují a doplňují data, čerpaná z Krupinské spořitelny. Do r. 1890 bylo uloženo z Cerova málo, jen asi 21 vklad úhrnem asi v sumě 12.000 K. Úvěr byl velmi malý, neb jen polovině obyvatelstva mohl se po-voliti kredit do 100 K; tím se vysvětluje, že dluhy této vesnice byly tenkráte velmi malé. Nyní úvěr značně stoupl a to jak zvýšením počtu těch, kteří si mohou vypůjčiti, tak zvětšením kapitálu, který se půjčuje. Tím dluhů přibylo, ale s nimi i obnos uložený, jenž činil r. 1905. 36.000 K v 58 vkladech. Průměrně se ukládá ročně 1500 K. Mezi 27 obcemi, jež v Krupinské spořitelně mají více než 5 vkladů, je Cerovo uloženou sumou asi na sedmém místě, počtem vkladů zároveň s jinými dědinami evangelickými na patnáctém, poněvadž katolické osady mají mnoho základin školních, kostelních a j.; na př. Sebechleby 49, Senohrady 37 a t. d. 'Jest •z toho patrno, že není každá vesnice slovenská tak zubožená, jak někdy se domníváme. Také není pochyby, že tento vzestup byl by ještě rychlejší a zdravější, kdyby nedružily se k výbjrným hospodářským vlastnostem lidu cerovského vzpomenuté hříchy.

Není to hyperbola, řekne-li se, že kolik osad, tolik typů kroje. Rozdíly ve dvou sousedních dědinách nejsou ovšem vždy značné, laikovi snadno unikají, ale domácí je dobře postřehuje a rozlišuje. Nejkrásnější obraz tu podává »velký jarmok*, trh stoličného města. Co tú různých, ohnivých barev, kombinací, forem, a vše tak harmonické a vkusné! A všechny ty výšivky, krajky, varhánky a cetky nejsou něčím nahodilým, jsou vytvořeny určitými názory estetickými, jež opět vyplynuly z daného prostředí. Také není v kroji slovenském strnulosti, nepřejímá se beze změny, nýbrž mění se neustále, ač ne vždy na prospěch Jinak však Slovák lpí na svém šatě dosti houževnatě. I když vystěhoval se do jiné dědiny, stále šatí se po svém a nerad vidí, když jeho děti, narozené v novém domově, chtějí se přidržeti v kroji tohoto. Poslední dobou i tu však počíná vlivu- nabývati šat městský. Příčinou toho je, že zhotovování národního kroje zvláště krajek a výšivek vyžaduje mnoho času. Je pravda, že takový šat vystřídal několik pokolení, ale vznikaly nové formy a ty nutily hotoviti nové části, i když zásoby nebyly ještě vyčerpány. To bylo možno jen tak dlouho, dokud bylo času dost a peněz málo. Jakmile bohatství obce stouplo, a čas stal se penězi, nechce se již ženě šiti si čepec z pracně hotovených krajek a výšivek; mnohem pohodlnější a lacinější je .koupiti si šátek na hlavu s vytisknutými květy. Také snad působí tu choulo-