to, a počínají samy úředně sestafovati statistiky. Dosaváde však jedinou úplnou statistiku fysické stránky (Belgie) napsal A.

Quételet (La physique sociale, Brussel 1869).

Po něm ve Francii zejména A. BertMon, a j. Též Rusové a Poláci zde velmi pracují (J. Koljubjakin, N. G. Bogusîawski, A. S. Ga-zickyj, A. J. Daviclov, Konst. Ikov, Dr. J. Bogdanik, J. Majer). Ze speciálních anthro-p.ologiekých statistik nejzajímavější jsou statistiky barvy očí a vlasů (hlavně na dětech školních), a statistiky an-thropometrické (na rekrutech). Prvou sdělali v Německu Virchow a Ranke (na 10 millionech dětí), v Rakousku Schimmer, v Belgii Van der Kindere, Majer a Kopernicki v Polsku, Kollmann ve Švýca-řích, Guibert a Beddoe v Anglii, Ikov v Rusku a j. Nejznamenitějším příkladem anthropo-metrické statistiky je měření Gouldovo (investigation in the military and anthropologieal statistios of american soldiers. New-York 1869).

Vedle toho znamenitá větší clila vydali A.

Quételet (Anthropométrie, Brussel 1871), A. Weiss bac h (Korperniessungen verschiedeuer Menschenrassen. Ber lin 1878), J. H. Baxter (Statistic med. and anthropol. Washington 1875), R. Colllguon (Étude anthropométrique élémentaire 1883). Menší Němci Ranke, Schimmer, Thoma, Luschka, Gohlert, v. Scherzer, Be-neke, Balz, Obsl, Stieda, Francouzi Boudin, Lagueau, Angličané Roberts, Fellows, Gai-ton, Garson, Rawson, Poláci Majer, Kopernicki, Dundrewicz, Zaborowski, Hryn-cewicz, Rusové Kelsijev, Bensenger, Feno-menov, Ikov, Pokrovskij a j.

Nejvíce se statisticky nyní pracuje v kra-niologii. Zde jsou 2 fáse postupu : 1. najiti správné (totiž pevné a prospěšné) měření, a 2. z řad čísel nalezených hledali m e t h o d i c k y výsledky (methodou čísel průměrných neb methodou sériovou). Kranio-metrie se nyní nejvíce pěstuje. Počet měření stále vzrůstá. Nicméně nepřichází již tolik práce na zmar, jako do let osmdesátých. Nyní již na jedné straně Američané, Angličané, Francouzi, Rusové a část Italů, na druhé Němci a část Italů (t. zv. shodou Frankfurtskou z r. 1882) jsou v měření téměř sjednoceni, a v hlavních bodech jde se nyní přes odpory národního cliauvinismu již k obecnému sjednocení. Pak teprve nebude žádná práce ztracena.

Všichni první anthropologové jsou zároveň předními kraníometry, a předstihují se v sestrojování nástrojů k dokonalému a pohodlnému měření. Ve Francii pracovali hlavně P. Broca, P. Topinard, A. de Quatrefages, R. Gollignon, A. Gorre, G. Gaillard, Pru-

nières Bey, E. Magitot, E. T. Hamy, J. Luys, Gr. de Mortillet, E. Houzé, L. Manouvrier, R. Verneau, G. Gaillard a j.; v Anglii W. H. Flower, J. Thurnam. B. Davis, W. Turner, G. Blake, E. Blyth, Th. Huxley, J. G. Garson, Williamson; v Německu R. Virchow. A. Ecker, H. Schaffliau.sen, G. Rieger, H. v. Hólder, Ch. Aeby, J. Kollmann, H. Wel-cker, J. Ranke, H. Ranke, Chr. G. Lůcae, E. Schmidt, H. v. Ihering, A. Weissbach, W. His, M. Benedict, J. Gildemeister, J. Jen-sen, G. Langer, W. Krause, F. v. Luschan, J. W. Spengel, L. Stieda, P. Albrecht, E. Zuckerkandel, A. Lissauer a j.; v Itálii G. Sergi, P. Riccardi, G. Canestrini, L. Ca-lori, E. Morselli, P. Mantegazza, Riva Gaetano, G. Amadei, E. Regalia, 17. Ugolini, A. Zoia, G. Niccolucci, A. Zanetti; ve Švédsku Hàllstén, G. Retzius, G. Arbo ; v Dánsku Soren Hansen, D. F. Eschricht, M. Simesen,

G. Tryde, N. Bay ; v Hollande H. v. Ten-kate, A. Sasse, P. de Koning, Lubach; v Portugalsku Oliveira de Paula; vsev. Americe L. Garr, W. Langdon, T. S. Bil-lings, W. Mathews; v Ha van ně J. J. de Armas; v Braši lii J. B. cle Lacirda ; v Uhrách A. z Tôrôku a Jos. z Lenho-sséku ; na Rusi A. P. Bogdanov, D. H. Anučin, P. P. Lesshaft, A. Landzert, A. A. Tichomirov, Ivanovskij, A. J. Filatov, A. E. Pokrovskij, E. W. Emme, A. Tareneckij, v Polsku J. Kopernicki a L. Dundrewicz a j. Mimo tyto na konci jmenované mnoho kraniom\tricky Slovany studovali Weisbach, Ranke, Virchow, Kollmann a Lissauer. K velkým dílům kraniometrickým, o nichž jsme se zmínili v době předešlé, druží se zde: A. Ecker (Crania Germaniae meridionalis, Frei-burg 1865), Quatrefages et Hamy (Crania ethnica, Paříž 1873—1882, A. Lissauer (Crania Prussica v berlínském časopise ethnologickém),

H. V. Hólder (Zusammenstellung der imWtlrten-berg vorkommenden Schádelformen, Stuttgart 1876), J. B. Davis (Th esaurus craniorum, Londýn 1867. a Supplément, Londýn 1875).

Vedle lebky věnovalo se nejvíce pozornosti a studia mozku. Zde pracovali zejména R. Virchow, Th. L. W. v. Bischoff, Th. Meynert, A. Weissbach, Pansch, R. Wagner, P. Flechsig, N. Růdinger, P. Broca, Gratiolet, P. Topinard, M. G. J. Bra, Dr. Fauvelle, L. Manouvrier. Ch. Ferré, C. Morel, y. Parker, Oliveira Feijao, F. Heftlet, D. N. Sernov, E. Gavoy, L. Tenchini, C. Staurenghi a j. Mikrokefalii studovali hlavně C. Vogt, pak L. Montaně, P. Broca, R. Virchow, P. Topinard a mnoho jiných.

Prakticky se studia mozku a dutiny le-beční užilo v psychiatrii, zejména v t. zv.