na: 1. Ulotriches (s vlasem vlnovitým) a 2. Leiotriches (s vlasem rovným). Tyto pak na a) australoidy, b) ňegroidy, c) xantho-chroidy, d) mongoloidy, (e) melanchroidy) dle známek různých. Millier dělí taktéž dle formy vlasů na 2 resp. 6 tříd: I. Ulotriches: d) lophocomi (s vlasem v chumáčích), b) eriocomi (s vlasem vlnovitým) ; II. Lis-sotriches: a) euthycomi (s vlasem rovným), b) euplocami (s vlasem kadeřavým), a teprve menší skupiny třídí dle řeči. Quatrefages dle barvy pleti dělí lidstvo na 3 velké třídy: bílé, černé a žluté, a ty dále na 9 ras. Kollmann učí: Z jednoho původního typu utvořilo se již v době diluviální 6 podtypů (dělidlem je index horizontální a index fa-ciální lebky); z těch rozdělil se každý dle formy vlasů na 3 variety, a ty se po době ledové navzájem pronikly (Kollmanova „репе t r a t i o n"). ' O. Peschel dělí dle fysických znaků, Gerland hlavně dle geografického rozložení na 6 kmenů. Topinard snaží se nejnověji na základě většího počtu fysických známek (hlavně dle tvaru vlasů) také klassifikovati. Ve své malé „Anthropologii" však ještě dí, že klassifikace lidstva dosaváde je nemožná; stanoví proto jen různé typy a rasy, hledí je rozlišovati, ale nesestavuje v umělý systém. Myslíme, že dosaváde zásada ta jest nejlepší.

Anthropologická díla o národech a rasách mimoevropských napsali Francouzi: R. Gollignon, princ R. Bonaparte, J. De-niker, L. Manouvrier, A. Bertillon, A. Hove-lacque, P. Lafitte, zejména Quatrefages, A. Bitard, L. Figuier, Girard de Rialle a A. E. Foley, Angličané: G. St.. Wake, W. Forster, H. H. Howorth, F. G. Price, Painter, Amer i-čané: Bancroft, D. Brinton, H. R. School-craft, Gardner, St. Powers, J. Bruff, F. Grossmann, Cl. Brackett, T. Peale, Lewis, H. Morgan, J. W. Powell, a j. Z Němců, vynikají R. Hartmann, R. Virchow, Fr. Ratzel, 0. Peschel, G. Gerland, G. Fritsch, A. Bastian celou řadou spisů, С Dammann svým atlasem fotografií plemen lidských, pak R. Oberláncler, O. Finsch, R. Andrée, ve Š v é cl s к u : Art. Hazelius, Stolpe Hjalmar, O. Nordquist, A. E. Nordenskiôld, v Dán s ku : Chr. Bahnson, v Itálii: A. Garbillieti, H.

E. Giglioli, P. Mantegazza, v Port u-g a 1 s к u : Oliveira de Paula, R. Peixoto,

F. M. Sarmento, J. J. de Silva Amada, A. Goelho, u M a d a r ů : Dr. Ujfálvy de Mezô-Kôvesd (píše francouzsky). Ze Slovanů Rusové zde mnoho pracují,-zejména v anthropologii asijské : N. M. Malijev, Mečnikov, Dm. Anučin, J. V. Barsov, M. M. Virskij,

A. J. Kelsijev, V. J. Rumjancoy, N. J. Zo-graf, V. N. Majnov, N. M. Jadrincev, S. Ču-gunov, Miklucho Maklaj a celá řada jiných.

Všeobecné novější ethnologie pro antb.ro-pology nezbytné napsali zejména Fr. Millier (Allgeineine Ethnologie II. vyd. 1888, Vídeň), O. Peschel (Volkerkundé, pošl. vyd. r. 1885, Lipsko) a Fr. Ratzel ( Volkerknnde, Lipsko Í886—1888) 1). Výbornými monografiemi anthropologickými

JSOU pracek Plossa (Dus Weib in der Natur-und \ ólkerkunde, 11. vydání. Lipsko, 1888; Das Kind i m Brauch u. Sitte d. V Ol ker, Stuttgart 1876). Podobnou napsal A. Corre.

Přirozeno, že všichni vynikající anthro-pologové Evropy starali se v prvé řadě také o to, aby řádně byla stí stránky anihropo-logické prozkoumána i jejich vlast a její lid. Nejvíce pracováno ve Francii, Anglii a Německu, ač práce ta dosaváde jest uložena většinou v monografiích. Větší práce vydali J. Beddoe (The races of Britain, Londýn 18H5) L. van der Kindere (Recherches sur l'ethnologie de la Belgique. Brussel 1872, 1879), G. Nico-l'UCCl (Antropologie dell' Etruria, Neapol lfcí>9). G. Nicolucci (Antropologia dell' Italia nell'evo antico e nel moderno, Neapol 1887). R- Vir-chow (Beitrage zur physischen Anthropologie der Deutschen. Berlin 1876), L. J. B. Bérenger-Féraud (Raceprovençale, Paříž 1883), J. Majer a Z Kopernicki (Charakterystyka fizyczna lud-nošci galieyjskiéj, vydávaná ve „Zbiórn"), J. Ranke (Beitrage zur physischen Anthropologie der Bayeru, Mnichov 1883). Poslední je pravým vzorem anthropologické monografie. Pouze statiku stránky fysické podávají nám demografie. Bude to ještě velkou úlohou, než každý národ vypracuje statistiku svou, ale je to nutné. Teprve z čísel vyčteme správně sílu národa, a bez fysických statistik nerozřeí se ani otázka, zda národ je v pokroku či v úpadku 2), zdaje schopen akkli-matace v kraji jiném, zda mu prospěšno křížení s rasou jinou a p. I státy uznávají