Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 12

R.ok 1859 jest nanejvýš clůležit i tím, že se v něm konečně po dlouhém popírání uznal za správný náhled Bouchera de Pcrthes v Abbevillu, jenž z nálezu hrubých pazourkových nástrojů v diluviálním nánosu řeky Sommy ve Francii soudil na existenci člověka d iluviální ho. Vyskytly se ovšem již počátkem t. st. nálezy, jež opravňovaly k témuž soudu, ale autorita protivného mínění Cuvierova i tu postačovala k obecnému zavrženi podobných náhledů. Také Boucher de Perthes musil po více let za náhled svůj bojovati; teprve roku 1859, prohlášením Ch. Lyella, obecně se uvěřilo, že skutečně žil člověk již v předešlé periodě geologické. Objev tento stal se velice důležitým pro anthropologii, a připoutal také pevně k ní vědu praehistorickou. Kde možno na př. hledači jinde stopy vývoje člověka dle théorie evoluční, než v dobách praehistorických ? Zřejmo také, že théorie monogenismu a polygenismu vstoupily do docela nové fáse. Tím, že stáří lidstva neobsahovalo více oněch biblických G000 let, odpadla polygenismu i hlavní opora pro permancnei typu lidského.

Všechny tyto otázky, jež do r. 1860 byly postaveny, potřebovaly k hájení svému důkazů. Bylyt staveny obyčejně více hypothe-ticky a dokládány důvody více ze spekulace nežli z fakt. A teprve potom počaly se usilovně hledali důkazy pro i proti indukcí, cestou to jedině pravou, a lze vskutku děkovati jen jim, že induktivní zkoumání nabylo nyní tak velikého rozsahu a* co největší vědecké precjsnosti. Místo pozorování pouhým okem nastalo pozorování dokonalými nástroji, přesně se měřilo, a proto také anthropométrie, speciálně kra-n i o m e t r i e došla od dob Bluiuenbacho-vých neobyčejného rozkvětu.

Blumenbach téměř ničeho neměřil, jen okem pozoroval a přirovnával. První, jak víme, měřil lebky vědecky Daubenton, po něm Camper, pak Cuvier, Gloquet, Serres, Jacquart, Deschamps a j. ve Francii, Prichard, Owen, Ch. Bell, Barclay, Leach, Gibson v Anglii Koliler, Ludwig, Bosen-můller, Spix, Oken, Carus v Německu (volumen mozku Saumarez, Virey, Wolkov, Hamilton a Tiedemann). Ale měření tato byla většinou pouhými pokusy. (Dokonč.)


Předchozí   Následující