ture ... peut se varier, et môme se ch a n-g e r a b s o 1 u m eut avec les te m p s ; que par la même raison les espèces, les moins parfaites, les plus délicates, les plus pesantes, les moins agissantes, les moins armées ont déjà disparu ou disparaîtront" 1).

Jako byl Buffon vůbec proti Linnéově klassifikaci, tak byl zejména proti jeho zařádění člověka v řád primátů. Zdálo se mu to býti ponižujícím. Ač fysická podobnost nepopiratelná, přec jediný rozum lidský dostačí posta viti člověka do třídy samostatné. Lidstvo samo tvoří Buffonovi jediný dru h. Ovšem ani. tento není bez variací. Vlivy vnějšími, jež lze redukovali na tři prameny : klima, výživu a zvyky ethnické, povstávaly změny v specii lidské (prvotní prarodič byl Buffonovi bílý), a „ces variations commu-n e s, devenues constantes (naproti variacím individuálním a nahodilým, ku př. poly-daktylii), ce sont les races"2). První to definice pojmu ras. Buffon pokusil se dále první i o distinkci ras, a založil tak anthro-pologii rasovou.

Tím Buffon první jasně a určitě pronesl theorii o jednotném původu lidstva, o níž později více promluvíme, a platí právem za klassika jejím stoupencům, t. zv. m o n o-genistům. Ješlě za živobytí Buffonova vystoupil znamenitý muž, Angličan lord Kaimeš na obhájení théorie protivné po-1 y g e n i s t i c k é, kdežto k Buffonovi přidružil se Němec E. A. G. Zimmermann: Než o celé této otázce brzy v celku promluvíme.

Vedle Buffona nazývají jiní, zejména Němci, též Blumenbacha vlastním zakladatelem anthropologie. Jest přirozeno, že, kdo následoval po Buffonovi, pokročil opět dále. Nicméně ma jí, oba stejné právo na čestný ten název. Buffon dal základ a podnět k rozkvětu oněch nových idejí, jež brzy vzrůstaly ve Francii, Blumenbach založil více směr střízlivého usuzování na základě fakt.

Fr. J. Bhimenbach (1753—1840) užívá první slova anthropologie v našem smyslu v předmluvě k 3. vyd. hlavního díla svého „De generis humani varietate nati va", Gôttinky 1775 (3. vyd. 17.95)3). Blumenbach

poznává členy jednoho druhu dle po d o b n o-sti charakterů fysických převzatých dědičnost i ; charaktery n a b y t é p o z d ě j i vlivem různých medií, v nichž individua žijí, stanoví mu variety jakožto menší skupiny v druhu. Znaky zdědôné a znaky nabyté později jsou mu kriteriem specie a rasy. V otázce o postavení člověka v říši živočišné přichází Blumenbach po bedlivém zkoumání poměru člověka k opicím k výsledku: živočišstvo dělí se na G tříd, z nichž prvá zahrnuje bimanes (jen člověka), druhá quadrumanes atd. Rasy lidské jsou mu varietami jediného druhu 4). Blumenbachova klassi-íikace těchto ras lidských jest známa, a do^ saváde se jí obecně učí ve školách. Blumenbach uznává sice, že každá klassifikace zde jest umělá, neboť úplný výčet variet je pro nesčíslné přechody nemožný. Nicméně dá se vyloučiti z počtu toho 5 hlavních ras: původní rasa kavkazská, z níž vlivem media degenerovaly se r. mongolská a r. aethiopská. Přechody mezi těmito plemeny tvoří r. americká a r. malajská. Hlavním dělidlem byla mu barva pleti, ač později dobře uznával, že ke spolehlivému rozdělení jediná známka nestačí.

Blumenbach je speciálně zakladatelem kra-niologie. Byla ovšem už před nim různá měření. Slyšeli jsme, že Vésal, B. de Palissy a Spiegel měřili lebky, po nich Riolan, Win-slow a j., ke konci 17. stol. pak hlavně Dau-benton (našel první rozdíl polohy zadního otvoru u člověka a zvířat, a polohu tuto mathematicky určoval) a Petr Camper, proslulý svým spisem „Dissertatinn sur les différences, qui présentent les traits du visage chez les hommes etc." vydaným roku 1791. V něm předložil přeclňležitou me-thodu projekcí hlav a měření úhlu lícního,