1. k zvýšené činnosti sběratelské národních mus..is slovanských;

2. k vypracování j ednotného programu a plánu sbírek národopisných museí slovanských;

3. k jednotné katalogisaci a inventarisaci (vzájemná výměna kopií inventářů po vzoru exotických museí);

4. tuto jednotnou organisaci měl by na starosti sbor národopisných a musejních odborníků, jenž by se v pravidelných obdobích sjížděl v různých centrech a vzal do rukou tuto, jakož i ostatní organisační práce národopisné a byl tak ústředním orgánem studia národopisného.

Jeho úkolem by bylo vypracovat! dotazníkovou akci, založení pravidelné bibliografie, napomáhání při zakládání úplných národopisných knihoven výměnou, prohlášení některého časopisu zaústředníorgánslovan-ského národopisu s pravidelnými příspěvky ze všech slovanských zemí ve všech slovanských jazycích, uvažovati o slovanské národopisné encyklopedii, o propagaci slovanského národopisu ve vědeckém světě neslovan-ském a mn. j. Všechny tyto práce a podniky vyžadují finančních prostředků, ale jsem přesvědčen, že by se sešly; a že dobrá organisace, obětavost a správné rozdělení úkolů má ještě větší význam.

Šafaříkovo slovanské národopisné museum a organisace, jež by v souvislosti s jeho ustavením vznikly ve všech zemích slovanských, vykonaly by veliký kus práce a usnadnily by studium slovanského národopisu jak vlastním badatelům, tak i pracovníkům cizím.

Na konec připomínám, že by nebylo vhodné, aby vše bylo soustředěno v jednom místě, tedy v Praze. Ústřední komité mělo by za úkol provésti zdravou decentralisaci, na níž by měla podíl všechna vědecká centra slovanská. Vznikla by tak nejenom zdravá dělba, ale i zdravá výměna práce a užitečná konkurence.

Myšlenky a návrhy obsažené v odstavci III. jsou jen ideálním doplňkem snahy po vytvoření Šafaříkova musea. Tvořiti je lze i bez této dodatečné speciální organisace, kdyby se ji nepodařilo plně provésti.

@@J. F. Svoboda

Jako každá věda, která se zabývá některým oborem vývoje a činnosti lidské, má i národopis svá důležitá období, jakési mezníky. K nejvýznačnějším patří jistě 18. století, zvláště jeho druhá polovice, kdy tak zvané teresiánsko-josefinské reformy mocně zasáhly nejen do hmotného, ale i do duševního života lidu. O pod-